37 C 149/2023-52 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu se žalobce domáhal po žalovaném 1. a žalované 2. zaplacení částky 113 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovanými byla dne 30. 8. 2021 uzavřena nájemní smlouva, dle které byl žalovaným přenechána k užívání bytová jednotka č. 2902/192, nacházející se ve 4. podlaží budovy na adrese , adresa, , kterou žalobce vlastní v rámci společného jmění manželů. Na základě čl. 4 nájemní smlouvy jsou žalovaní povinni hradit žalobci nájemné a zálohy na služby. Žalovaní přestali hradit nájemné za měsíce listopad 2022, prosinec 2022 a leden 2023. Poté nedošlo k úhradě nájemného a záloh na energie za měsíce únor 2023 a březen 2023. Žalobce žalovaným v souladu s čl. 4.8 nájemní smlouvy od listopadu roku 2022 navýšil zálohy na služby na částku 6 500 Kč. Vzhledem k porušení nájemní smlouvy žalovanými, využil žalobce dne 27. 12. 2022 práva na výpověď z nájmu bytu. Žalobce se u žalovaných opakovaně domáhal úhrady svých pohledávek, kdy žalovaným zaslal výzvy. Dlužnou částku nezaplatili ani po předžalobní upomínce.Žalovaní se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřili, tedy nesporovali skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“).Z předložených listin (nájemní smlouvy ze dne 30. 8. 2021, vyúčtování za rok 2022, navýšení záloh od května 2022, informativního výpisu z katastru nemovitostí, výpovědi z nájmu bytu ze dne 27. 12. 2022, výzvy ze dne 25. 1. 2023, předžalobní upomínky ze dne 5. 4. 2023) má soud tvrzení žalobce za prokázaná. Žalovaný 1. a žalovaná 2. užívali jako nájemci bytovou jednotku č. 2902/192, nacházející se ve 4. podlaží budovy na adrese , adresa, , a to na základě uzavřené nájemní smlouvy s žalobcem ze dne 30. 8. 2021. Žalobce vlastní bytovou jednotku v rámci společného jmění manželů. Žalovaní se zavázali za užívání tohoto bytu hradit žalobci nájemné ve výši 20 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 916 Kč, a to vždy k 25. dni v měsíci. Žalobce žalovaným v souladu s článkem 4.8 nájemní smlouvy od listopadu roku 2022 navýšil zálohy na služby na částku 6 500 Kč (viz email o navýšení záloh). Žalovaní neuhradili nájemné za měsíce listopad 2022, prosinec 2022 a leden 2023. Poté nedošlo k úhradě nájemného a záloh na energie za měsíce únor 2023 a březen 2023. Dne 27. 12. 2022 žalobce vypověděl předmětnou nájemní smlouvu, která byla uzavřena na dobu neurčitou, a to pro hrubé porušení smlouvy zejména kvůli neplacení nájmu a zálohy na služby. Dluh žalovaných za nájemné činí za listopad 2022: 20 000 Kč, za prosinec 2022: 20 000 Kč, za leden 2023: 20 000 Kč. Za nájemné a služby spojené s užíváním bytu činí za únor 2023: 20 000 Kč + 6 500 Kč, za březen 2023: 20 000 Kč + 6 500 Kč. Celkem dluh činí 113 000 Kč. Žalovaní byli před podáním žaloby marně vyzýváni k úhradě dluhu.Soud vycházel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř), když na žalovaných bylo, aby případně v řízení tvrdili a prokázali, že žalovanou dlužnou částky zaplatili, resp. že tato povinnost jinak zanikla, či nevznikla, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný 1. a žalovaná 2. porušili své povinnosti plynoucí z platně uzavřené nájemní smlouvy a citované právní úpravy, když neuhradili žalobci za období od listopadu 2022 do ledna 2023 nájemné po částce 20 000 Kč, tedy 3krát 20 000 Kč a za období od února 2023 do března 2023 nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu po částce dva krát 26 500 Kč. Celkem žalobci dluží 113 000 Kč.Vzhledem k tomu, že žalovaní neuhradili dluh řádně a včas, soud proto výrokem I. rozsudku uložil žalovanému 1. a žalované 2. povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 113 000 Kč. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z., podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaní byli v prodlení se zaplacením žalované částky vždy od 26. dne v příslušném měsíci, neboť splatnost nájemného a zálohy za služby byla sjednána na 25. dne v měsíci.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měly plný úspěch žalobce; žalovaným byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří:- Soudní poplatek 4 520 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích.- Odměna advokáta 16 860 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x výzva k plnění, 1x sepis žaloby) dle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.- Náhrada hotových výdajů advokáta 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.- Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 17 760 Kč a činí tak 3 729,60 Kč.Náklady řízení v celkové výši 26 009,60 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. a žalovaní jsou povinni k jejich úhradě společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 o.s.ř.).Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.