37 C 65/2024-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 16 869,21 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce – spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, – poskytl žalované peněžní prostředky dle smlouvy o půjčce (úvěru) č. , tel. číslo, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobce.Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedené v žalobě.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“).Žaloba je důvodná.O skutkovém stavu věci učinil soud z listinných důkazů (smlouva o půjčce, smluvní podmínky smlouvy o půjčce, přehled plateb, předžalobní výzva, smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, ) následující závěr: společnost , právnická osoba, jako původní věřitel poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to na základě smlouvy o půjčce ze dne 21. 8. 2009 č. , tel. číslo, . Žalovaná se zavázala půjčku pravidelně splácet, a to včetně souhrnného poplatku (mj. úroků) ve výši 20 900 Kč, a to prostřednictvím pravidelných 59 týdenních splátek po částce 775 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 175 Kč a měla být splacena nejpozději do 15. 10. 2010. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas nesplácela, celkem uhradila 20 800 Kč. Původní věřitel dne 18. 12. 2020 postoupil pohledávku žalobci. Ke dni rozhodování soudu dlužila žalovaná žalobci celkem částku 16 869,21 Kč (dlužná jistina 13 671,02 Kč, dlužné poplatky 3 198,19 Kč) a od 23. 10. 2010, tj. po marném uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, nadále trvalo prodlení žalované se zaplacením. Před podáním žaloby odeslal právní zástupce žalobce žalované výzvu k plnění, avšak bezvýsledně.Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“), neboť dluh ze smlouvy o půjčce (úvěru) vznikl před účinností o.z., tj. před 1. 1. 2014. Právní vztahy mezi účastníky se tak v daném případě řídí zejména touto smlouvou a příslušnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ObZ“).Podle § 497 ObZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 ObZ za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit žalobci úvěr vyplývá z § 503 a § 504 ObZ.Po právním posouzení soud shledal, že žalobce je v dané věci aktivně legitimován, neboť se stal právním nástupcem původního věřitele na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení žalované pohledávky v souladu s § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2023 (dále „obč. zák.“).S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovanou byla v písemné formě uzavřena smlouva o půjčce (úvěru) podle § 497 a násl. ObZ. Žalovaná čerpala od žalobce poskytnutý úvěr ve výši 25 000 Kč, sjednané splátky včetně souhrnného poplatku (mj. úroků) ve výši 20 900 Kč však neplnila řádně a včas a minimálně od 23. 10. 2010 se dostala s plněním svého dluhu do prodlení, čímž porušila smluvní povinnost. Žalovaná dluží žalobci částku celkem 16 869,21 Kč sestávající z dluhu na jistině ve výši 13 671,02 Kč, poplatků ve výši 13 671,02 Kč. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by dlužnou žalovanou částku žalobci zaplatila. Soud proto dospěl k závěru, že povinnost žalované k zaplacení žalované částky trvá. Úrok z prodlení byl posuzován podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. v návaznosti na vládní nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění platném ke dni vzniku nároku na úroky z prodlení - viz. ust. § 3028 odst. 3 o.z. a § 19 odst. 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků a poplatku z prodlení.S ohledem na skutkové a právní závěry soud uzavřel, že je žaloba důvodná. Proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 16 869,21 Kč sestávající z dluhu na jistině ve výši 13 671,02 Kč, poplatků ve výši 13 671,02 Kč a příslušenství složeného z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 37 814,87 Kč za období od 23. 10. 2010 do 18. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16 869,21 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce, žalované byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří:- Soudní poplatek 800 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích.- Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (1x převzetí věci, 1x výzva k plnění, 1x sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.- Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu.- Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.), tj. 21 % z částky 1 200 Kč a činí tak 252 Kč.Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.