37 C 85/2023-83 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 174 626,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 151 528 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 89,99 % ročně z částky 70 119,09 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 237 744 Kč. V žalobě tvrdil, že uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 7. 2018, na základě které se žalovaný zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 78 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 138,16 % ročně, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po částce 6 604 Kč, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje srpnem 2018. Žalovaný svoje povinnosti neplnil, v době od 15. 11. 2018 do 14. 2. 2019, od 15. 6. 2019 do 14. 7. 2019 došlo k jeho žádosti k bezplatnému odkladu splatnosti splátek č. , hodnota, , 5, 6, 11 (v uvedená období neběžel sjednaný úrok). Žalovaný řádně a včas neuhradil splátky. Žalobce tak zesplatnil celý úvěr ke dni 29. 11. 2022 s odkazem na č.l. 6.3 smlouvy. Smluvní pokutu žádal s odkazem na č.l. 6.1 a č.l. 6.5 smlouvy a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením splátek s odkazem na č.l. 6.2 smlouvy. Žalobce vyzval žalovaného k plnění předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.Podáním ze dne 10. 8. 2023 vzal žalobce žalobu zpět, a to v části, v níž se domáhal zaplacení částky 57 465,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 539 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 59,99 % ročně z částky 70 119,09 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení.Žalobce se tak nakonec domáhal zaplacení částky 117 171,73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 101 989 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 30 % ročně z částky 70 119,09 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 237 744 Kč, kdy ponížil požadovaný smluvní úrok z 89,99 % ročně na 30 % ročně.Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedené v žalobě.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“).O skutkovém stavu soud uzavřel, že žalobce uzavřel se žalovaným úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 7. 2018, na základě které se žalovaný zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 78 000 Kč a zaplatit odměnu (úrok) ve výši 138,16 % ročně, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 6 604 Kč. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů se žalovaný zavázal žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé takovéto prodlení (viz č.l. 6.1 smlouvy) a pro případ prodlení s úhradou nové jistiny dluhu (po zesplatnění) se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý dne prodlení (viz č.l. 6.5 smlouvy). V č.l. 6.2 si účastníci ujednali náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného. Žalovaný svoje povinnosti nesplnil řádně a včas. Úvěr by zesplatněn ke dni 29. 11. 2022. Žalobce vyzval žalovaného k plnění předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. Dluh po korekci (ponížení) smluvního úroku žalobcem o 59,99 % ročně z 89,99 % na 30 % ročně činí: 117 171,73 Kč a je tvořen jistinou ve výši 70 119,09 Kč, úrokem ve výši 24 773 Kč (jako odměnou za poskytnutí úvěru), smluvní pokutou ve výši 1 497 Kč a ve výši 15 182,73 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 5 600 Kč. Uvedené žalobce prokázal smlouvou o úvěru, oznámením o schválení úvěru, splátkovým kalendářem a předžalobní výzvou.Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci souladu s § 153 o.s.ř. Vycházel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost nevznikla či zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zejm. z ust. § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný poručil předmětný závazkový vztah, když úvěr (jistinu), úroky a sjednané poplatky, ve lhůtě splatnosti řádně neuhradil. Pro případ porušení smlouvy spočívající v prodlení s plněním byla platně ujednána smluvní pokuta v čl. 6.1 a č.l. 6.5 smlouvy (§ 2048 o.z.), kterou soud v daném případě posoudil jako důvodnou, stejně tak požadavek žalobce na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle č.l. 6.2 smlouvy a § 513 o.z.Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 117 171,73 Kč sestávající se z jistiny 70 119,09 Kč, úroku 24 773 (jako odměny za poskytnutí úvěru), smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a ve výši 15 182,73 Kč, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 5 600 Kč a úroku ve výši 30 % ročně z částky 70 119,09 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 237 744 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovanému tak bylo rovněž uloženo zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 101 989 Kč (jistiny a úroku) od 1. 12. 2022 do zaplacení.V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 57 465,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 539 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 59,99 % ročně z částky 70 119,09 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, soud řízení zastavil (výrok II.), když žalobce vzal žalobu ve shora uvedeném rozsahu zpět.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl převážně procesně úspěšný žalobce, neboť žalobci byl přiznán nárok ve výši 67,1 %, úspěch žalovaného činil 32,9 %. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení dle poměrného úspěchu ve věci, který činí 34,2 %. Účelně vynaložené náklady žalobce tvoří:- Soudní poplatek 8 732 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích.- Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním 24 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby, 1x částečné zpětvzetí) dle § 7 bod 5, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.- Náhrada hotových výdajů advokáta 900 Kč za uvedené úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.- Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3 o.s.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř.), tj. 21 % 25 200 Kč a činí tak 5 292 Kč.Celkové náklady řízení žalobce tak činí 39 224 Kč, soud však žalobci dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tyto přiznal poměrně dle jeho úspěchu ve věci, tedy výši 13 415 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.Lhůtu k plnění dle výroků I., III. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.