14 C 191/2025-49 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované vydání měřicího zařízení (plynoměru) výrobního čísla , hodnota, umístěného v bytě číslo , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, . Tvrdila, že v odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru zemního plynu, žalobkyně vyzvala žalovanou k umožnění demontáže měřicího zařízení, avšak bezvýsledně. U majitele nemovitosti bylo před podáním žaloby telefonicky ověřeno, že žalovaná je i nadále evidovanou uživatelkou odběrného místa.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že předmětem žalobcova podnikání je (mimo jiné) distribuce plynu.Z protokolu o výměně z důvodu rekonstrukce/modernizace ve spojení s fotodokumentací bylo zjištěno, že dne 14. 2. 2017 byl na adrese , adresa, , v bytě v odběrném místě č. , hodnota, nově osazen plynoměr výrobní číslo , hodnota, ve vlastnictví žalobkyně, jakožto provozovatelky distribuční soustavy. Žalobkyně telefonickým dotazem na vlastníka nemovité věci zjistila, že uživatelkou bytu č. , hodnota, na výše uvedené adrese je žalovaná, což bylo zjištěno ze záznamu telefonického hovoru. Z informace o pozemku soud zjistil, že ke dni 6. 6. 2025 byla společnost , právnická osoba, . evidována jako vlastník pozemku st. 28/1, jehož součástí je stavba č. p. 24, bytový dům, vše v obci a katastrálním území , adresa, .Ze žádosti ze dne 12. 2. 2025 bylo zjištěno, že obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení, a to s požadovaným datem ukončení 13. 2. 2025.Žalobce se před podáním žaloby opakovaně neúspěšně snažil provést demontáž plynoměru, což bylo zjištěno z výzvy ze dne 7. 3. 2025, z výzvy ze dne 28. 3. 2025, z dokladu o odeslání a z dodejky. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 6. 2025 a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby znovu vyzval žalovanou ke zpřístupnění plynoměru.Z řádu provozovatele distribuční soustavy bylo zjištěno, že žalobkyně postupovala v souladu s tímto řádem.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně je vlastnicí měřicího zařízení (plynoměru) výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno v bytě číslo , hodnota, v budově na adrese , adresa, . Toto zařízení žalovaná zadržuje, čímž neoprávněně zasahuje do práv žalobkyně, a je proto povinna žalobkyni měřicí zařízení vydat.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)Bylo zjištěno, že době rozhodnutí soudu žalovaná neoprávněně zadržovala měřicí zařízení ve vlastnictví žalobkyně, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost věc vydat ve smyslu § 1042 občanského zákoníku. Dále soud vycházel z příslušných ustanovení energetického zákona, zejména z ustanovení § 71 odst. 1, 2, § 74 odst. , právnická osoba, zákona, a z ustanovení § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 bodu 4. a § 9 odst. 1 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 2 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.