15 C 117/2025-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 11. 4. 2024 č. smlouvy , Anonymizováno, poskytl žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 40 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 11. 5. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 9. 9. 2025. Žalobce převedl žalované na bankovní účet č. , č. účtu, dne 20. 6. 2024 částku 3 200 Kč, dne 20. 6. 2024 částku 2 200 Kč, dne 14. 5. 2024 částku 5 100 Kč, dne 11. 4. 2024 částku 5 100 Kč a dne 11. 6. 2024 částku 5 100 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Také se zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 0,9 % denně z nesplacené části jistiny a pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná splatila na jistinu celkem 10 250,95 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobce smlouvu vypověděl. Od 31. 10. 2024 je tak s úhradou v prodlení. Žalobce vyzval žalovanou k plnění, avšak marně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř.Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobce a žalovaná sjednali spotřebitelský úvěr až do výše 40 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 11. 5. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 9. 9. 2025. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) při vyčerpání celého rámce byla dohodnuta na 1 307, 89 % a denní úrok 0,903 %. Žalobce převedl žalované na bankovní účet č. , č. účtu, celkem 20 700 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na předmětný úvěr splatila žalobci více než žalobcem uváděných 10 250,95 Kč.Soud vycházel z kritérií stanovených judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu ke smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 a ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. , spisová značka, ) a zabýval se tím, zda úvěrová smlouva není v rozporu s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 a § 580 o. z.) a s principy zakotvenými v občanském právu na ochranu spotřebitele.Soud uzavřel, že úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu zmíněných ustanovení. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem a poplatky, přičemž celkové roční náklady úvěru dosáhly 1 307,89 % a roční úroková míra více než 329 %. Taková ujednání nelze posuzovat jinak než jako zcela zjevně nemravné, protože je obecně známo, že odměna za poskytnutí peněz spotřebitelům (domácnostem) dlouhodobě činila v době poskytnutí úvěru u banky cca 5 až 10 %, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 %. Podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn. I. ÚS 523/07, uveřejněný v jeho sbírce nálezů a usnesení pod č. 113/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. , spisová značka, , v nichž byla shledána neplatnost a proto nemravnost sjednaných úroků ve výši 182 %, resp. již i jen 60 % ročně. Tento rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy má za následek neplatnost úvěrové smlouvy.Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, má žalobce právo požadovat po žalované vydání částek, které jí poskytl bez právního důvodu, a které představují bezdůvodné obohacení žalované.Soud proto výrokem I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 10 449,05 Kč (vyplacená částka 20 700 Kč mínus žalovanou zaplacených 10 250,95 Kč) a s požadovaným úrokem z prodlení, o němž rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části žalobu ze shora uvedených důvodů pro nedůvodnost zamítl (výrok II).Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci částečný úspěch, má právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů. Žalobce má s ohledem na poměr úspěchu účastníků právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 9,62 %; žalované byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené a jím vyúčtované náklady řízení žalobce tvoří:- Soudní poplatek 800 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích.- Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 800 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.- Odměna advokáta 200 Kč za 1 úkon právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2, písm. h/ a § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny- Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) po 100 Kč podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu.- Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 1 300 Kč. DPH činí 273 Kč.Náklady žalobce tedy činí celkem 2 373 Kč a jejich náhradu a jejich náhradu ve výši 228,28 Kč (9,62 % z částky 2 373 Kč) mu soud vůči žalovanému přiznal (výrok III).