14 C 334/2025-17 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 46 478,15 Kč a příslušenství. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající z rámcové smlouvy č. , hodnota, , kterou žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 15. 2. 2020. Na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 15. 2. 2020 uzavřela žalovaná se žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Poskytnutí kontokorentu bylo dne 15. 2. 2020 schváleno a zároveň bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. , č. účtu, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů zjistil, že na základě rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2020 a dodatku ke smlouvě žalobkyně poskytla žalované kontokorent a umožnila jeho čerpání na běžném účtu žalované č. , č. účtu, , smluvní úrok činil 18,9 % ročně. Pro případ porušení smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně splácet. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala, avšak řádně a včas nesplácela a žalobkyně v souladu se smlouvou ke dni 3. 7. 2025 úvěr zesplatnila. Ke dni rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni částku 46 478,15 Kč, jež sestávala z následujících položek:- neuhrazené jistiny ve výši 44 853,15 Kč,- smluvní pokuty ve výši 1 625 Kč.4. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužné částky zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2662 a násl., § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. O úrocích z úvěru bylo dále rozhodnuto ve smyslu § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 až § 2052 občanského zákoníku. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná je povinna platit úroky z prodlení v návaznosti na dodatečnou lhůtu k plnění poskytnutou v zesplatňujícím dopisu.5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 860 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).6. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.