14 C 349/2025-30 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 77 688 Kč s příslušenstvím.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů o skutkovém stavu věci zjistil, že žalobkyně dodávala a žalovaná odebírala elektřinu v odběrném místě , Anonymizováno, , jež senacházelo na adrese , Jméno žalovaného B, 73, , adresa, , což bylo zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, číslo smlouvy 2110103536 ze dne 13. 4. 2019. Z faktur bylo zjištěno, že cenu poskytnutých služeb, zejména dodávek elektřiny, žalobkyně vyúčtovala následovně:a) za období od 21. 7. 2021 do 22. 7. 2022 fakturou č. , hodnota, ze dne 26. 7. 2022 částku 10 963 Kč, jež byla splatná dne 11. 8. 2022,b) za období od 23. 7. 2022 do 26. 4. 2023 fakturou č. , hodnota, ze dne 5. 5. 2023 částku 69 466 Kč, jež byla splatná dne 22. 5. 2023.Z výzvy k zaplacení bylo zjištěno, že žalobkyně neevidovala úhradu vyúčtovaných částek v plné výši, zaznamenala pouze částečnou úhradu částky 2 741 Kč na fakturu č. , hodnota, . Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě dlužných částek, avšak bezvýsledně. V době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni částku 77 688 Kč a byla se zaplacením v prodlení.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále ustanovení § 28 odst. 1, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná je povinna platit úroky z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti provedeného vyúčtování.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, když žalobcův neúspěch se týkal jen nepatrné části předmětu sporu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 885 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 4 220 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – písemná výzva k plnění před podáním žaloby – v poloviční sazbě 2 110 Kč, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.