15 C 178/2025-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 5 405 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřel dne 10. 1.0 2023 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši celkem 16 220 Kč, který měla žalovaná žalobci splatit, avšak neučinila tak. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025 postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na společnost , právnická osoba, . a následně dne 23. 3. 2025 smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Dlužná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 16 220 Kč a úroku z prodlení ve výši dle žaloby. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř.Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobce a žalovaná sjednali spotřebitelský úvěr až do výše 16 220 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) při vyčerpání celého rámce byla dohodnuta na 4 678,99 % a roční úroková sazba na 457,5 %. Žalobce převedl žalované na bankovní účet č. , č. účtu, celkem 16 220 Kč (viz potvrzení o transakcích přiložená k žalobě). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na předmětný úvěr něco žalobci zaplatila. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025 postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na společnost , právnická osoba, . a následně dne 23. 3. 2025 smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce (viz smlouvy o postoupení pohledávek přiložené k žalobě). Žalovaná ani přes výzvu žalobci nic nezaplatila (viz výzva k plnění přiložená k žalobě).Soud vycházel z kritérií stanovených judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu ke smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 a ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. , spisová značka, ) a zabýval se tím, zda úvěrová smlouva není v rozporu s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 a § 580 o. z.) a s principy zakotvenými v občanském právu na ochranu spotřebitele.Soud uzavřel, že úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu zmíněných ustanovení. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem a poplatky, přičemž celkové roční náklady úvěru dosáhly 4 678,99 % a roční úroková míra více než 450 %. Takové ujednání nelze posuzovat jinak než jako zcela zjevně nemravné, protože je obecně známo, že odměna za poskytnutí peněz spotřebitelům (domácnostem) dlouhodobě činila v době poskytnutí úvěru u banky cca 5 až 10 %, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 %. Podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn. I. ÚS 523/07, uveřejněný v jeho sbírce nálezů a usnesení pod č. 113/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. , spisová značka, , v nichž byla shledána neplatnost a proto nemravnost sjednaných úroků ve výši 182 %, resp. již i jen 60 % ročně. Tento rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy má za následek neplatnost úvěrové smlouvy.Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, má žalobce právo požadovat po žalované vydání částek, které jí poskytl bez právního důvodu, a které představují bezdůvodné obohacení žalované.Soud proto výrokem I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 16 220 Kč (fakticky vyplacenou částku) s požadovaným úrokem z prodlení, o němž rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I).Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V projednávané věci měl plný úspěch žalobce, žalované byla před podáním žaloby na poslední známou adresu zaslána výzva k plnění. Žalobcovy účelně vynaložené náklady tvoří:- Soudní poplatek 800 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích.- Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 800 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.- Odměna advokáta 200 Kč za 1 úkon právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2, písm. h/ a § 14b odst. 1 bodu 3 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny- Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) po 100 Kč podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu.- Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 1 300 Kč. DPH činí 273 Kč.Náklady žalobce tedy činí celkem 2 373 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu mu soud vůči žalované přiznal (výrok III.).