17 C 44/2026-203 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 79 125 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 6. 2025, podle níž byl žalovanému poskytnut úvěr s dohodnutým úvěrovým rámcem, když za dobu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný celkem částku 75 000 Kč. Jelikož žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy, žalobce úvěr ke dni 21. 10. 2025 zesplatnil a po žalovaném požadoval zaplacení celého úvěru najednou. Žalovaný po zesplatnění nezaplatil na svůj dluh ničeho, proto se žalobce obrátil se svým nárokem na soud. Žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k plnění výzvou, na kterou žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Žaloba je důvodná.5. O skutkovém stavu věci soud z předložených listin – z písemné úvěrové smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, zjistil, že žalovaný se žalobcem uzavřeli dne 14. 6. 2025 formulářovou úvěrovou smlouvu, ve znění příslušných úvěrových podmínek, podle níž byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 75 000 Kč. Za dobu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný celkem částku 75 000 Kč (dne 16. 6. 2025 mu byla vyplacena částka 50 000 Kč, dne 17. 6. 2025 částka 15 000 Kč a dne 20. 6. 2025 částka 10 000 Kč) a ničeho nesplatil. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou. Výše pravidelné minimální měsíční splátky byla stanovena na 5 % z úvěrového rámce, tj. na částku 2 500 Kč. Ke dni posledního čerpání byla výše minimální měsíční splátky vypočtena na částku ve výši 3 750 Kč. V jednotlivých splátkách jsou přitom zahrnuty sjednané úroky a příslušná část čerpaného revolvingového úvěru. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy k 15. dni v měsíci.6. Dále soud z předloženého dokumentu o posouzení úvěruschopnosti zjistil, že žalobce posuzoval čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 90 000 Kč, kterou žalovaný sám deklaroval, ačkoli z bankovního účtu žalovaného byly zjištěny příchozí platby v celkové výši 188 100 Kč. Žalobce dále posuzoval pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky ve výši 29 024 Kč, výdaje na bydlení ve výši 12 000 Kč, náklady domácnosti ve výši 8 279 Kč, povinné výdaje ve výši 0 Kč, náklady na sázení a hazardní hry ve výši 0 Kč a „EXTRA zůstatek na cokoliv“ ve výši 2 000 Kč. Položka označená jako „EXTRA zůstatek na cokoliv“ ve výši 2 000 Kč nepředstavuje reálný výdaj žalovaného, ale interní paušální rezervu žalobce, která není založena na zjištění skutečných nákladů ani na tvrzeních žalovaného. Další podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalobce získal provedením interní lustrace a externích lustrací, konkrétně lustrace neplatných dokladů, lustrace v insolvenčním rejstříku, lustrace v centrální evidenci exekucí a lustrace v registru SOLUS. Doklady žalovaného nebyly ztraceny ani odcizeny, na jméno žalovaného nebyla vedena žádná insolvence ani exekuce, platební morálka žalovaného byla hodnocena jako výborná a měsíční závazky dle SOLUS činily 6 025 Kč měsíčně. Z interní databáze žalobkyně vyplynulo, že se žalovaným má žalobce pozitivní zkušenosti, či nemá žádné. Na základě posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěl žalobce k závěru, že je žalovaný schopen splácet nové závazky až do výše 38 697 Kč, a proto bylo posouzení úvěruschopnosti žalobcem vyhodnoceno jako úspěšné.7. Soud dále zjistil, že žalovaný doložil své příjmy prostřednictvím bankovních výpisů k účtu č. , č. účtu, a účtu č. , č. účtu, , z nichž jsou oba vedeny u , právnická osoba, . Výpisy obsahují množství jednotlivých příjmových transakcí za období od 31. 3. 2025 do 14. 6. 2025, včetně opakujících se nepravidelných příjmů v podobě plateb zasílaných , jméno FO, (1. 4. 2025 ve výši 108 000 Kč, 40 000 Kč a 80 000 Kč, 3. 4. 2025 ve výši 1 000 Kč, 6. 4. 2025 ve výši 10 500 Kč), , jméno FO, (2. 4. 2025 ve výši 2 000 Kč, 4. 4. 2025 ve výši 3 500 Kč, 24. 4. 2025 ve výši 20 000 Kč, 2. 5. 2025 ve výši 300 Kč, 3. 5. 2025 ve výši 700 Kč, 4. 5. 2025 ve výši 15 000 Kč, 17. 5. 2025 ve výši 2 000 Kč, 23. 5. 2025 ve výši 2 000 Kč) a , jméno FO, (17. 4. 2025 ve výši 1 200 Kč, 18. 4. 2025 ve výši 4 800 Kč, 20. 4. 2025 ve výši 500 Kč a 29. 4. 2025 ve výši 700 Kč). Tyto příjmové transakce tvoří podklad k závěru, že je zajištěn dostatečný příjem potřebný k plnění úvěru.8. Soud ze shora uvedené smlouvy, historie transakcí, dopisu o zesplatnění a dokumentu o posouzení úvěruschopnosti vzal za prokázané, že žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti z uzavřené smlouvy, a proto žalobce úvěr ke dni 21. 10. 2025 zesplatnil. Ani po zesplatnění však žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalobce eviduje za žalovaným z titulu této smlouvy pohledávku ve výši 79 125 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 75 000 Kč a smluvní pokuty účtované ve výši 4 125 Kč. Příslušenství pak představuje ve výši 10 724,18 Kč kapitalizovaný smluvní úrok a dále zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 11,50 % ročně z částky 85 724,18 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení. Žalobce ověřil čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 90 000 Kč. Současně byly ověřeny i pravidelné měsíční výdaje žalovaného, a to výdaje na půjčky ve výši 29 024 Kč, výdaje na bydlení ve výši 12 000 Kč, náklady domácnosti ve výši 8 279 Kč, povinné výdaje ve výši 0 Kč, náklady na sázení a hazardní hry ve výši 0 Kč a „EXTRA zůstatek na cokoliv“ ve výši 2 000 Kč. Součástí prověření úvěruschopnosti bylo i provedení interní lustrace a dále externích lustrací, a to lustrace neplatných dokladů, lustrace v insolvenčním rejstříku, lustrace v centrální evidenci exekucí a lustrace v SOLUS.9. Z písemné předžalobní upomínky advokáta žalobce ve spojení s poštovním podacím lístkem soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve stanovené lhůtě, avšak na tuto výzvu nereagoval a nezaplatil ničeho.10. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zejména ust. § 2395 a násl. o. z. upravujícími institut úvěrové smlouvy a dále ust. § 1968 o. z. a § 1970 o. z., pokud jde o posouzení příslušenství, a ust. § 2048 o. z., pokud jde o smluvní pokutu.11. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným byl založen na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy ve znění příslušných úvěrových podmínek dle ust. § 2395 o. z. Žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčí úvěrová zpráva karta klienta. Žalovaný nedostál svých povinností vyplývajících z uzavřené úvěrové smlouvy, a proto žalobce celý úvěr ke dni 21. 10. 2025 zesplatnil. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh zaplatil, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dluh včetně požadovaných úroků a úroků z prodlení v souladu s § 2395, § 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení (výrok I.).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 416 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 166 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 11 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. s připočtením DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem.