9 C 294/2025-84 — Okresní soud v Hradci Králové

I.Žaloba1. Žalobce se domáhal žalobou zaplacení částky 131 832,78 Kč (tj. 108 961 Kč a 22 871,78 Kč) spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V žalobě tvrdil, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 12. 10. 2023, na základě které se žalovaná zavázala vrátit žalobci půjčené peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a zaplatit odměnu (úrok) ve výši 66,27 % ročně, tj. celkem 286 800 Kč v 48 měsíčních splátkách. Žalovaná plnila pouze částečně, když zaplatila částku ve výši 71 800 Kč (tj. 12 x 5 975 Kč, 1x x 100 Kč). Nedoplatek úvěru tedy činí 131 832,78 Kč (z toho původní jistina 92 572,56 Kč). Žalovaná nezaplatila ani ve smlouvě ujednanou smluvní pokutu jako sankci za prodlení s plněním dluhu v kapitalizované výši 22 871,78 Kč.2. Žalobce v průběhu řízení vzal žalobu částečně zpět s tím, že nepožaduje zaplatit ve smlouvě o úvěru ujednaný úrok 66,27 % ročně, ale toliko 20 % ročně (viz č. l. 72, č. l. 76 spisu). S přihlédnutím k další dílčí úhradě dluhu ve výši 300 Kč žalobce navrhl, aby soud rozhodl takto:a) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 98 224 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně- z částky 98 524 Kč od 1. 3. 2025 do 1. 3. 2025,- z částky 98 324 Kč od 2. 3. 2025 do 8. 4. 2025,- z částky 98 224 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení.b) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 20 628, 16 Kč.c) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok 20 % ročně z částky 92 572,56 Kč od 1. 3. 2024 do 24. 3. 2025.d) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok 12,75 % ročně z částky 92 572,56 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 3. 2025 dosáhne částky 344 160 Kč.3. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení dle § 96 odst. 1 o. s. ř. částečně zastaveno.4. Po částečném zastavení řízení tedy zůstaly předmětem řízení částky specifikované v bodě 2 odůvodnění tohoto rozsudku.II.Vyjádření žalované5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila (č. l. 57 spisu). Nesporovala, že na základě smlouvy o úvěru převzala od žalobce částku 100 000 Kč, přičemž plnila toliko částečně, když zaplatila částku v úhrnné výši 72 100 Kč. Nedoplatek jistiny tedy činí 27 900 Kč (tj. 100 000 Kč – 72 100 Kč = 27 900 Kč). Žalovaná proto uznala žalobu v části 27 900 Kč co do výše dluhu důvodnou. Žalovaná zároveň požádala o splátkový kalendář dlužné částky ve výši 1 000 Kč měsíčně.6. Žalovaná postavila obranu proti žalobě na tvrzení, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť odporuje dobrým mravům z důvodu nepřiměřeně vysokého úroku (21 Cdo 1484/2024), tj. úroku ve výši 66,27 % ročně.III.Závěry soudu7. Soud učinil skutkový závěr, že žalobce uzavřel se žalovanou jako spotřebitelkou smlouvu o úvěru ze dne 12. 10. 2023, na základě které se žalovaná zavázala vrátit žalobci půjčené peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a zaplatit odměnu (úrok) ve výši 66,27 % ročně, tj. celkem 286 800 Kč v 48 měsíčních splátkách (viz smlouva o úvěru ze dne 12. 10. 2023). Žalovaná plnila pouze částečně, když zaplatila částku ve výši 72 100 Kč (tj. 12 x 5 975 Kč, 1x x 100 Kč dne 26. 2. 2025, 1x 200 Kč dne 1. 3. 2025, 1 x 100 Kč dne 8. 4. 2025). Nedoplatek jistiny úvěru tedy činí 27 900 Kč (tj. 100 000 Kč – 72 100 Kč = 27 900 Kč).8. Z úřední činnosti je okresnímu soudu známé, že žalobce se domáhá proti žalované samostatnou žalobou vedenou pod sp. zn. 37 C 262/2025 doplatku úvěru ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2024, na základě které se žalovaná zavázala žalobci vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 63 000 Kč a zaplatit odměnu (úrok) ve výši 68,33 % ročně, tj. celkem 185 184 Kč v 48 měsíčních splátkách (viz smlouva o úvěru ze dne 27. 2. 2024).9. Žalovaná uzavírala smlouvu o úvěru jako spotřebitelka. Soud proto posuzoval, zda smlouva o úvěru není v rozporu jednak s občanským zákoníkem (např. § 580 o. z.), jednak se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.10. Pro rozhodnutí soudu je právně významná otázka, zda ve smlouvě o úvěru ujednaný úrok 66,27 % ročně lze kvalifikovat jako úrok odporující dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.).11. Soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť odporuje dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.) z důvodu nepřiměřeně vysokého úroku 66,27 % ročně.12. Vzájemná práva a povinnosti účastníků neplatné smlouvy je tedy třeba vypořádat podle příslušných ustanovení občanského zákoníku upravujících bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. o. z.).13. Podle § 2993 odst. 1 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14. Žalobce poskytl (plnil) žalované částku 100 000 Kč. Žalovaná již vrátila žalobci částku 72 100 Kč. Nedoplatek jistiny úvěru tedy činí 27 900 Kč (tj. 100 000 Kč – 72 100 Kč = 27 900 Kč).15. Soud proto žalobě vyhověl v části, ve které se žalobce domáhá po žalované vrácení částky 27 900 Kč (tj. 100 000 Kč – 72 100 Kč = 27 900 Kč).16. Soud proto zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení ve smlouvě ujednaných úroků, jakož i ujednané smluvní pokuty.17. Na návrh žalované soud stanovil přiměřený splátkový kalendář (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Při stanovení splátkového kalendáře ve výši 1 000 Kč měsíčně soud přihlédl k celkové výši dluhu, majetkovým a sociálním poměrům žalované, jakož i oprávněnému požadavku žalobce na brzkou úhradu dluhu. Vzhledem k výši tohoto dluhu, jakož i výši dalšího dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2024 (viz nárok žalobce vedený u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 C 262/2025) nebylo možné stanovit splátky nižší, neboť po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby na plnou úhradu dluhu čekal delší než stanovenou dobu.18. Soud neshledal, že by smlouva o úvěru byla neplatná i z jiných důvodů. Soud nemá pochybnost, že žalovaná předmětnou smlouvu uzavřela, a to i s přihlédnutím k tvrzení žalované (viz vyjádření žalované ze dne 23. 11. 2025 na č. l. 57 spisu): „V době, kdy jsem s žalobkyní smlouvu uzavírala, jsem byla poživatelkou starobního důchodu. Nebyla jsem příliš znalá finančního trhu. Z počátku se mi dařilo úvěr splácet. V letošním roce však došlo k podstatné změně. Dostala jsem se do tíživé finanční situace. Zvýšily se náklady na bydlení, snažila jsem se finančně vypomoci dceři, která byla na rodičovské dovolené. Aktuálně souhrn mých závazků, měsíčních nákladů a finančních prostředků na pokrytí běžných potřeb bohužel přesáhl můj měsíční příjem. Věřila jsem, že se mi podaří situaci stabilizovat a veškeré závazky splatím. Dostala jsem se však do prodlení se splátkami, ze kterého se mi již nepodařilo dostat zpět.“19. Žalovaná uzavírala smlouvu o úvěru jako spotřebitelka. Soud neshledal, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, v tom směru, že by žalobce jako úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru neprověřil schopnost žalované plánovaný úvěr splatit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).20. Pro úplnost lze uvést, že pokus soudu narovnat sporná práva dohodou účastníků (tj. vrácení nedoplatku jistiny spolu s přiměřeným úrokem 20 % ročně) nebyl úspěšný.21. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.22. Žalovaná je v prodlení s plněním dluhu od 1. 3. 2025, neboť k úhradě dluhu byla vyzvána oznámením žalobce ze dne 27. 2. 2025 (viz č. l. 36 spisu).23. Každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádnému účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.