13 C 183/2021-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 1 626 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění k [datum], v níž se žalovaná zavázala platit půlroční pojistné ve výši 1 753 Kč. Tuto povinnost však žalovaná řádně neplnila, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 24. 7. 2020. Žalovaná pak zůstala žalobkyni dlužna shora uvedenou částku zahrnující vedle dlužného pojistného za období od 16. 4. 2020 do 24. 7. 2020 ještě poplatky za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění a upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu žalobkyně požadovala též zaplacení úroku z prodlení, a to za období od 25. 7. 2020, tj. ode dne následujícího po dni ukončení smlouvy, do 25. 3. 2021, tj. do dne podání žaloby, který kapitalizovala částkou 90 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva o [anonymizována čtyři slova]“ [číslo] s počátkem pojištění k [datum], a to konkrétně pro vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Žalovaná se v této smlouvě zavázala platit roční pojistné ve výši 3 506 Kč splatné pololetně po 1 753 Kč. Žalovaná však svou povinnost řádně hradit pojistné porušila a byla proto k úhradě dlužného pojistného vyzvána dopisem ze dne 3. 6. 2020, v němž byla zároveň upozorněna na skutečnost, že pokud dlužné pojistné do 23. 7. 2020 neuhradí, dojde k zániku pojištění. Jelikož žalovaná dlužné pojistné ani přes výzvu žalobkyně neuhradila, došlo k zániku pojištění ke dni 23. 7. 2020, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 6. 8. 2020. Tímto dopisem byla také vyzvána k úhradě dlužného pojistného a nákladů na upomínání účtovaných v souladu s doloženým Sazebníkem v celkové výši 1 326 Kč a byla rovněž upozorněna na to, že v případě neuhrazení dlužné částky jí budou v souladu se Sazebníkem účtovány další náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. K úhradě dlužné částky ve výši 1 626 byla žalovaná posléze vyzvána dopisem ze dne 1. 9. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2020. Z doložené inkasní bilance plyne, že žalovaná zůstala žalobkyni dlužna 1 026 Kč na pojistném a 600 Kč na nákladech za upomínání. 4. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalované rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla:„ Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“ 5. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy nedostála, když neuhradila pojistné za období od 16. 4. 2020, došlo k zániku pojištění ke dni 23. 7. 2020, a to v souladu s § 2804 občanského zákoníku, dle kterého„ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ 6. Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalované právo na zaplacení dlužného pojistného, na které vznikl žalobkyni nárok až do 31. 7. 2020, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo“. Žalobkyni přiznal též právo na zaplacení poplatků za upomínání, jež jsou požadovány v souladu se sazebníkem. S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli od prvního dne prodlení se zaplacením dlužného pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojištění. 7. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V ustanovení § 14b je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 109/2021, sp. zn. 22 C 19/2021 či sp. zn. 5 C 131/2021). Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobkyně opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 25. 3. 2021, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných. 8. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč.