13 C 227/2020-28 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 2 850 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou část kupní ceny za koncové zařízení, které žalobkyně žalovanému poskytla na základě kupní smlouvy, jež byla nedílnou součástí účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení úroku z prodlení, které požadovala ve výši 8 % ročně ode dne následujícího po splatnosti posledního vyúčtování, tj. od 12. 9. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že vedle účastnické smlouvy [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a jejíž konkrétní obsah byl dán„ Nastavením služeb“, byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] rovněž kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zařízení Huawei Y6 2017 v ceně 3 489 Kč. Žalovaný ihned uhradil částku 39 Kč a zbývající část kupní ceny se zavázal zaplatit v měsíčních splátkách po 150 Kč. V této smlouvě bylo ujednáno, že neuhrazením příslušné splátky ve lhůtě splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. V rámci faktury [číslo] ze dne 20. 4. 2018 splatné k 4. 5. 2018 a v rámci faktury [číslo] ze dne 20. 5. 2018 splatné k 3. 6. 2018 byly žalovanému vyúčtovány splátky za zařízení v celkové výši 300 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 28. 8. 2018 splatnou k 11. 9. 2018 vyúčtovala žalobkyně žalovanému neuhrazenou část ceny za zařízení ve výši 2 550 Kč s tím, že neuhradil splátku za zařízení dle splátkového kalendáře řádně a včas, tudíž se staly splatnými všechny doposud neuhrazené splátky. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2020. 5. Podle § 2079 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku, může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 8. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení a žalovaný se zavázal za toto zařízení zaplatit žalobkyni sjednanou kupní cenu ve formě splátek, ty však řádně nehradil, a žalobkyně proto kupní cenu v souladu se smlouvou zesplatnila, přičemž žalovaný zůstal žalobkyni na kupní ceně dlužen zažalovanou částku. Vzhledem k tomu, že žalovaný se s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni právo na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, které požadovala nikoli již od prvního dne prodlení s jednotlivými úhradami, ale až od data pozdějšího, a sice od 12. 9. 2018 do zaplacení ve výši 8 % ročně (tj. v nižší výši než zákonné). Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč.