13 C 245/2021-16 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 19 075 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o částku, kterou vynaložila na úhradu léčebných nákladů svého nezletilého pojištěnce, jenž musel být v důsledku intoxikace alkoholem převezen do nemocnice. Alkohol přitom pojištěnci zakoupil právě žalovaný, v souvislosti s čímž byl shledán vinným ze spáchání přečinu podání alkoholu dítěti, a tudíž je dle zákona povinen tyto náklady žalobkyni nahradit. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala žalobkyně rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to od 11. 2. 2021 do zaplacení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud zjistil, že trestním příkazem zdejšího soudu č. j. 19 T 138/2020-49 ze dne 1. 9. 2020 byl žalovaný uznán vinným z přečinu podání alkoholu dítěti, přičemž skutkovou podstatu tohoto přečinu naplnil jednáním spočívajícím v tom, že dne 16. 6. 2020 nakoupil nezletilému pojištěnci žalobkyně [jméno] [příjmení] na jeho žádost alkohol, který mu následně předal a který společně vypili ještě s dalšími kamarády, v důsledku čehož se nezletilý přivedl do stavu vyžadujícího přivolání zdravotnické záchranné služby a převoz na oddělení jednotky intenzivní péče. Z předloženého vyúčtování nákladů léčení je zřejmé, že výše nákladů na převoz, hospitalizaci a následné vyšetření, které žalobkyně hradila za nezletilého jakožto svého pojištěnce, činila 19 075 Kč (co do výše 12 256,20 Kč se jednalo o náklady za hospitalizaci, co do výše 4 154,47 Kč se jednalo o náklady za ambulantní péči a co do výše 2 664,33 Kč se jednalo o náklady za dopravu). K úhradě těchto nákladů byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 7. 1. 2021, v němž mu byla poskytnuta lhůta do 15 dnů od obdržení výzvy. Dle doložené dodejky byla tato výzva předána k poštovní přepravě dne 8. 1. 2021 a zásilka byla následně vrácena zpět odesílateli, jelikož ji žalovaný nepřevzal. 1. Soud má za prokázané, že žalobkyně uhradila na nákladech spojených s převozem a léčením svého pojištěnce zdravotnickým zařízením celkovou částku 19 075 Kč, přičemž tyto náklady byla povinna za něj hradit na základě § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění:„ Pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.“ Právo na náhradu těchto nákladů vůči žalovanému žalobkyni vzniklo v důsledku protiprávního jednání žalovaného, který nezletilému pojištěnci podal alkohol a jsou tak splněny předpoklady § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který stanoví, že„ příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci“. Vzhledem k prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Počátek prodlení soud vázal na zaslanou výzvu k úhradě. Podle ustanovení § 570 odst. 1 občanského zákoníku„ (1) Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ V § 573 občanského zákoníku je upravena následující domněnka doby dojití:„ Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.“ V souladu s touto domněnkou bylo žalovanému výzva doručena dne 13. 1. 2021. Jelikož dle výzvy byla žalovanému pro úhradu určena lhůta patnácti dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byl žalovaný povinen provést úhradu do 28. 1. 2021 a ode dne následujícího, tj. ode dne 29. 1. 2021, vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení. Žalobkyně však úrok z prodlení požadovala až od 11. 2. 2021, tedy až od data pozdějšího. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. 22 C 254/2019 a 5 C 342/2017).