13 C 290/2020-53 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 969 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu [číslo]. Tato smlouva pak byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku a k jejímu uzavření došlo okamžikem zaplacení prvního pojistného ze strany žalovaného. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a za období od 22. 8. 2019 do 5. 9. 2019 zůstal žalobkyni dlužen shora uvedenou částku, z níž 418 Kč činilo dlužné pojistné a zbylých 551 Kč představovaly náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného (konkrétně se jednalo o poplatek za upomínku s upozorněním na možný zánik pojištění ve výši 300 Kč, na který byla započtena částečná úhrada žalovaného v částce 49 Kč a o poplatek za pokus o smír po zániku pojištění ve výši 300 Kč). S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu, žalobkyně požadovala též zaplacení úroku z prodlení, a to pouze za období od 6. 9. 2019, tj. ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy, do 12. 8. 2020, tj. do dne podání žaloby, který vyčíslila částkou 124 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla distančním způsobem uhrazením prvního pojistného ze strany žalovaného platně uzavřena smlouva s názvem [anonymizováno 7 slov] [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], v níž se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 3 842 Kč splatné čtvrtletně po 961 Kč. Dopisem ze dne 11. 9. 2019 bylo žalovanému oznámeno ukončení pojistné smlouvy ke dni 4. 9. 2019 z důvodu oznámení změny vlastníka vozidla. Tímto dopisem byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 669 Kč s tím, že tato částka zahrnuje i případné náklady spojené s vymáháním pojistného. Dále byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude mu žalobkyně účtovat navíc i náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Dle pojistné bilance ze dne 26. 5. 2020 zůstal žalovaný žalobkyni dlužen za shora uvedené období celkovou částku 969 Kč (co do částky 418 Kč se jednalo o dlužné pojistné a co do částky 551 Kč se jednalo o náklady vzniklé v souvislosti s vymáháním pojistného). K úhradě dlužné částky byl žalovaný dále vyzván upomínkou ze dne 7. 10. 2019 a konečně také předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2019. 5. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve spojení s § 2772 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniká pojištění odpovědnosti z provozu vozidla prvním dnem po uzavření smlouvy, není-li ujednána doba vzniku pojištění. Podle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku, není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2783 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2782 odst. 1 téhož zákona má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 7. Na základě shora uvedených důkazů má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo distančním způsobem uhrazením prvního pojistného ze strany žalovaného k uzavření pojistné smlouvy, v níž se žalovaný zavázal platit sjednané pojistné, žalovaný však této své povinnosti řádně nedostál a zůstal žalobkyni dlužen částku 418 Kč na pojistném a 551 Kč na poplatcích za upomínání. Protože žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti nezaplatil, soud vyhověl i nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala v zákonné výši od 6. 9. 2019 do 12. 8. 2020 v celkové výši 91 Kč. 8. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V ustanovení § 14b je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně. Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobce opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 13. 8. 2020, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných. 9. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.