20 C 2/2021-197 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou ze dne 5. 1. 2021 žalobci, na jejichž straně v době podání původní žaloby vystupoval i žalovaný č. 2 požadovali, aby bylo určeno, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti, uzavřená dne [datum], na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pod [číslo jednací] Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj [stát. instituce], uzavřená mezi [celé jméno žalovaného], jako dárcem a oprávněným a žalovanou [celé jméno žalované], jako obdarovanou a povinnou je neplatná a dále, aby bylo určeno, že vlastníky rodinného domu [adresa] na pozemku p. č. stavby [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětná nemovitost“) jsou žalobci, kdy jedna polovina domu náleží rovným dílem [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] dle jejich dědických podílů a jedna polovina domu náleží [celé jméno žalovaného]. Uvedli, že předmětná nemovitost spadala do společného jmění manželů, a to pana [celé jméno žalovaného] a zesnulé [jméno] [příjmení] [příjmení] (matky žalobců a) a b)), která zemřela dne [datum] [celé jméno žalovaného] je vlastníkem pozemku, na kterém se nemovitost nachází a byl současně vlastníkem původního domu nacházejícího se na pozemku, který však byl celý zbourán a následně na pozemku byl vybudován za trvání manželství nový dům, a to předmětná nemovitost. Výstavba domu byla financována ze společných prostředků manželů, a to jak z úspor, tak z poskytnutých úvěrů. Manželství paní [jméno] [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] bylo rozvedeno a rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne [datum], když v zákonné lhůtě 3 let nebylo SJM vypořádáno, a proto se [jméno] [příjmení] [příjmení] stala ideální spoluvlastnicí předmětné nemovitosti, avšak tato skutečnost nebyla zapsána do katastru nemovitosti. Dne [datum], tedy před smrtí [jméno] [příjmení] [příjmení], [celé jméno žalovaného] předmětnou nemovitost daroval žalované, své tehdejší přítelkyni, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn, když on nebyl jediným vlastníkem předmětné nemovitosti, neboť polovina z ní náležela [příjmení] [příjmení] [příjmení]. 2. Žalobci v průběhu řízení tvrdili, že zde existuje naléhavý právní zájem na rozhodnutí na určení, když pouze pomoci této žaloby lze odstranit stav ohrožení práva a právní nejistoty, když zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu. 3. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že s [celé jméno žalovaného] žila po dobu tří let [rok] [rok], kdy nemovitost zhodnocovala formou stavebních úprav a investic, doplatila úvěr za pana [celé jméno žalovaného], který na nemovitosti vázl, celkově učinila investice do nemovitosti v rozsahu cca 800 000 Kč. Současně je potřeba zdůraznit, že předmětnou nemovitost nabyla v dobré víře, když jednala v důvěru v katastr nemovitostí. Z domu se odstěhovala poté, co ji [celé jméno žalovaného] napadl a byl za to potrestán. V současnosti v domě bydlí on a nejspíš i jeho syn, nic ji nepřipívá a zaslal ji odstoupení od smlouvy dne 12. 2. 2020 a současně o pět dní později podal žalobu na určení vlastnického práva. Dále žalovaná zdůraznila, že žalobcům nesvědčí aktivní věcná legitimace, když řízení o dědictví bylo zastaveno a nebyl tak stanoven okruh dědiců. 4. V průběhu řízení, žalobce [celé jméno žalovaného], s ohledem na skutečnost, že se nejedná o dědice po paní [příjmení] [příjmení], tedy netvoří s ostatními žalobci solidární nerozlučné společenství, vzal svou žalobu zpět a řízení vůči němu bylo zastaveno usnesením, které bylo vyhlášeno na jednání dne 10. 5. 2021. Dále žalobci podáním ze dne 5. 5. 2021 změnili svou žalobu, když změna byla připuštěna na jednání dne 10. 5. 2021, a to ve znění, o kterém soud rozhodl. 5. Následně žalobci navrhli přistoupení [celé jméno žalovaného] do řízení na stranu žalovanou, o čemž bylo rozhodnuto usnesením č.j. 20 C 2/2021-78 ze dne 10. 5. 2021, kterým soud jeho vstup připustil, když bližší zdůvodnění je součástí odůvodnění předmětného usnesení. Tímto krokem žalobců se na stranu žalovanou vedle původní žalované dostal [celé jméno žalovaného] jako žalovaný č. 2, tedy osoba s protichůdnými názory ve sporu vůči žalované č. 1. 6. Žalovaný č. 2 uvedl, že se plně ztotožňuje s žalobou. Uvedl, že s žalovanou č. 1 žil 4 roky ve společné domácnosti, a to mimo jiné i v době, kdy se se svou zesnulou manželkou dohadoval o majetkovém vypořádání. Nepopírá, že žalovaná do nemovitosti investovala peníze, a proto by se s ní chtěl dohodnout. Byla to žalovaná, která po žalovaném č. 2 požadovala darování předmětné nemovitosti. Uvedl, že na pozemku původně stála jiná nemovitost, ta však byla zbourána za trvání manželství a za trvání manželství byla vystavěna nemovitost nová. V průběhu manželství se zápis v katastru nemovitostí neřešil, neboť k tomu nebyl důvod. 7. Soud nařídil jednání, když na něm provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením navrhli účastníci řízení a rovněž vyslechl svědkyni a účastníky řízení a z takto provedeného dokazování zjistil níže uvedené skutečnosti. 8. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení] [příjmení], dále jen„ zesnulá“, rodných listů [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], z usnesení č. j. 31 D 1135/2019-25, z přípisu OS v Hodoníně ze dne 11. 1. 2021 a z oddacího listu ze dne [datum] soud zjistil, že zesnulá zemřela dne [datum], když řízení ve věci o pozůstalosti bylo zastaveno, neboť zesnulá neměla majetek. V rámci protokolu o předběžném šetření ze dne [datum] soud zjistil, že k předběžnému šetření se dostavili žalobkyně a žalobce c) a neuvedli žádný majetek, který by měla zůstavitelka vlastnit. Současně bylo prokázáno, že zesnulá zemřela bez zanechání závěti a bez majetku. Proto bylo řízení zastaveno bez toho, že by byl ustanoven okruh dědiců, když však s ohledem na absenci závěti, by nastoupilo dědění ze zákona. Ze sdělení ze dne 19. 8. 2019 soud zjistil, že jako dědicové v úvahu přicházely jen tři osoby, a to žalobkyně a), žalobce b) a žalobce c). Dále bylo zjištěno, že žalobkyně a) podala dne [datum] návrh na zahájení dodatečného dědického řízení, když její matka, zůstavitelka byla ke dni své smrti majitelkou ½ předmětné nemovitosti a tato část se měla stát předmětem pozůstalosti a připadnout dědicům. 9. Soud rovněž zjistil, že předmětná nemovitost stojí na pozemku, který vlastní žalovaný č. 2, když na tomto pozemku stála původně jiná stavba, a to domek [adresa], místo kterého byla postavena předmětná nemovitost (viz žádost manželů ze dne [datum]). Tato nemovitost se začala stavět v roce 1990 (rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum], stavební povolení ze dne [datum], smlouva o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu ze dne [datum]) na základě žádosti manželů [příjmení], když [datum] bylo zahájeno územní řízení (viz oznámení MNV o zahájení územního řízení ze dne [datum]). Žádost o stavební povolení podával pouze žalovaný č. 2, avšak rozhodnutí o užívání stavby bylo již zasláno i jeho manželce, která současně také podepsala smlouvu o poskytnutí státního příspěvku ve výši 136 000 Kč. Na výstavbu si oba manželé (žalovaný se zesnulou manželkou) vzali půjčku ve výši 250 000 Kč. Účastníky smlouvy [číslo] [rok], jejímž předmětem bylo dodání stavebního materiálu a přepracování stavební projektové dokumentace byli oba manželé. Kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], povolující užívání předmětné nemovitosti bylo zasláno pouze žalovanému, když současně z rozhodnutí o udělení čísla popisného ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník předmětné nemovitosti je veden pouze žalovaný. Manželství bylo uzavřeno dne [datum], z manželství se narodily dvě děti [jméno] a [jméno] a následně bylo manželství rozvedeno, když právní moc na rozsudku o rozvodu manželství nastala [datum rozhodnutí] (viz rozsudek 10 C 5/2015-16, rodné listy žalobkyně a) a žalobce b). Zesnulá zemřela dne [datum] (úmrtní list paní [jméno] [příjmení] [příjmení]). Usnesením č.j. 31 D 1135/2019-25 ze dne 19. 8. 2019 bylo rozhodnuto tak, že se řízení o pozůstalosti po paní [příjmení] [příjmení] [příjmení] zastavuje, neboť zůstavitelka nezanechala žádný majetek. 10. V současnosti je jako jediný vlastník předmětné nemovitosti – domu, vedena v katastru nemovitost žalovaná č. 1 (viz informace o pozemku), a to na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum], když z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 21. 1. 2019, [list vlastnictví] soud zjistil, že ještě v lednu 2019 byl jako jediný vlastník předmětné nemovitosti žalovaný, a to na základě darovacích smluv ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum]. Hodnota předmětného domu včetně okolních pozemků činí 4 600 000 Kč, když cena pozemků činí 1 500 000 Kč, jak soud zjistil, z odhadu tržní ceny v k.ú. [obec] u [obec] ze dne 8. 2. 2021, který zpracovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 11. Dále bylo zjištěno, že dne 4. 12. 2018, 5. 12. 2018 a 6. 12. 2018 žalovaná uhradila za žalovaného doplatek stavební půjčky v celkové hodnotě 96 670 Kč a za zednické práce na adrese [ulice a