§ 579 občanský zákoník – Následky zavinění neplatnosti právního jednání
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 579 občanského zákoníku stanoví, že ten, kdo způsobil neplatnost právního jednání, nemůže se na tuto neplatnost odvolávat ani z ní těžit a musí nahradit škodu tomu, kdo o neplatnosti nevěděl. Pokud jste sami způsobili, že nějaká smlouva nebo dohoda je neplatná, nemůžete se na tuto neplatnost odvolávat. (§ 579 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 579 odkazuje 65 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.
(2) Kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud jste sami způsobili, že nějaká smlouva nebo dohoda je neplatná, nemůžete se na tuto neplatnost odvolávat.
- Nemůžete si z neplatného právního jednání nárokovat žádné výhody, pokud jste jeho neplatnost sami zavinili.
- Musíte nahradit škodu, která vznikla druhé straně, pokud tato strana o neplatnosti nevěděla a vy jste ji způsobili.
Příklad
Pan Novák úmyslně uvedl nepravdivé údaje do kupní smlouvy na auto, čímž způsobil její neplatnost. Nyní se nemůže odvolávat na neplatnost smlouvy, aby nemusel auto zaplatit, a musí nahradit škodu, která vznikla prodávajícímu, který o nepravdivých údajích nevěděl.
Na co si dát pozor
- Tento paragraf se týká pouze situací, kdy neplatnost právního jednání někdo *způsobil*.
- Povinnost nahradit škodu platí jen vůči straně, která o neplatnosti *nevěděla*.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 579
Jak soudy aplikují § 579
Dovolání konečně nečiní přípustným ani argumentace, podle níž měly soudy posoudit uplatněný (přihlášený) nárok též z pohledu § 579 odst. 2 o. z. (jako právo na náhradu škody vůči tomu, kdo způsobil neplatnost právního jednání).
Dovolací námitkou o výhodě žalobce z neplatného právního jednání ve smyslu § 579 odst. 1 o. z. se Nejvyšší soud pro nadbytečnost již nezabýval (a to ani v rovině posouzení přípustnosti dovolání).
Soud uzavřel, že ve věci nejsou dány pochybnosti vedoucí k závěru o absolutní neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a ve smyslu § 579 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nelze přihlížet ani k povinným vznesené námitce relativní neplatnosti právního jednání.