4 C 253/2021-65 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 14 000 Kč z důvodu nevrácené zálohy dle smlouvy o dílo ze dne 29. 4. 2019, jejímž předmětem byl závazek žalovaného na zhotovení dětského hřiště ve lhůtě do 30. 5. 2019. Žalovaný však dílo ve stanové lhůtě nepředal a žalobce proto návrhem na zahájení řízení od smlouvy o dílo odstoupil a zároveň vyzval žalovaného k vrácení zálohy na cenu díla ve výši 14 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení požadoval žalobce od data uhrazení zálohy dne 2. 5. 2019, neboť žalovaný neměl v úmyslu nikdy dílo dodat a již v době uzavření smlouvy a převzetí zálohy žalovaný věděl, že svým závazkům ze smlouvy nemůže dostát. 2. Žalovaný, který žalobu převzal osobně dne 23. 9. 2021 na adrese [adresa žalovaného], Slovenská republika, se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud se nejprve zabýval svou příslušností s ohledem na mezinárodní prvek ve věci – státní příslušnost žalovaného. Příslušnost soudu k projednání předmětné věci je dána dle článku 7 odst. 1 písmena b) Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech jako místo, kde závazek ze smlouvy, o nějž se jedná, měl být splněn. Instalace díla měla být dle přílohy smlouvy o dílo ze dne 29. 4. 2019 provedena na adrese [adresa žalobce], Česká republika. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 29. 4. 2019 smlouvu o dílo, na základě které se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést pro žalobce jako objednatele dílo spočívající ve zhotovení dětského akátového hřiště na adrese [adresa žalobce], Česká republika a žalobce jako objednatel zaplatit cenu díla ve výši 27 600 Kč, a to zaplacením zálohy na materiál ve výši 14 000 Kč na uvedený účet a částky 15 600 Kč při předání a převzetí díla. Termín pro dokončení a předání díla byl v čl. III smlouvy o dílo stanoven do 30. 5. 2019. Dle výpisu z účtu uhradil žalobce stanovenou zálohu ve výši 14 000 Kč dne 30. 4. 2019. K předání a převzetí díla však nedošlo a žalobce z tohoto důvodu návrhem na zahájení řízení od smlouvy o dílo odstoupil a zároveň vyzval žalovaného k zaplacení složené zálohy na cenu díla ve výši 14 000 Kč. Žalovaný návrh na zahájení řízení ze dne 12. 8. 2021 dle dodejky převzal dne 23. 9. 2021. Výzvy k vrácení zaplacené zálohy byla učiněna již prostřednictvím SMS zprávy ze dne 27. 6. 2019 se lhůtou k vrácení do 28. 6. 2019. 5. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 4. 2020, kterou však žalovaný osobně nepřevzal. 6. Z usnesení [stát. instituce], [stát. instituce], Územního [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], Obvodního [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že trestní stíhání žalovaného pro podezření z přečinu podvodu, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že uzavřel dne 29. 4. 2019 s žalobcem smlouvu o dílo na dodání dětského hřiště a jako zálohu přijal na účet č. [bankovní účet] částku 14 000 Kč, dílo však do dnešního dne nedodal a přijatou zálohu nevrátil, kdy z následných výmluv a SMS komunikace lze důvodně odvozovat, že smlouvu o dílo uzavřel s cílem jiného uvést v omyl, tím se neoprávněně obohatit, dílo nedodat a nedostát svým závazkům o odložení trestního stíhání, bylo odloženo, protože trestní stíhání není účelné, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl podezřelému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne. 7. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 8. Podle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena dne 29. 4. 2019 smlouva o dílo dle § 2586 o. z., ve znění přílohy smlouvy o dílo z téhož dne. Žalovaný však svou povinnost řádně dílo dokončit a předat ve stanovené lhůtě nesplnil, žalobce z tohoto důvodu od smlouvy podáním doručeným žalovanému dne 23. 9. 2021 v souladu s § 2002 odst. 1 o. z. odstoupil a zároveň vyzval žalovaného k vrácení již uhrazené zálohy na cenu díla ve výši 14 000 Kč. Žalobce žalovaného však k vrácení zálohy vyzýval již dne 27. 6. 2019 se lhůtou k vrácení do 28. 6. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nedostál svým závazkům vyplývajícím z uvedené smlouvy o dílo, je nárok žalobce na vrácení zálohy na cenu díla, a to včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb. důvodný. Prodlení žalovaného pak nastalo na základě zaslané výzvy ze dne 27. 6. 2019 se lhůtou k vrácení do 28. 6. 2019, tj. ode dne 29. 6. 2019. Soud tedy žalobu zamítl v části příslušenství požadovaného ode dne zaplacení zálohy. Úrok z prodlení činil 9,75 % ke dni 29. 6. 2019 dle shora uvedeného nařízení. 12. Skutková tvrzení žalobce týkající se úmyslu žalovaného uvést žalobce v omyl již při samotném uzavření smlouvy o dílo dne 29. 4. 2019 nemá soud z žalobcem navržených důkazů za prokázané, trestní stíhání žalovaného pro podezření z přečinu podvodu bylo odloženo. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný (neúspěch pouze co do části příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 880 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Neúspěch žalobce spočívá pouze v poměrně nepatrné části předmětu řízení.