6 C 207/2021-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. Svoji žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce dne [datum], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný však na pohledávku žalobce neuhradil ničeho a žalobce tak požaduje úhradu jistiny 30 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce. Peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovanému tak byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč a tento se zavázal vrátit jistinu do [datum]. Žalovaný se rovněž zavázal, v případě prodlení s vrácením zápůjčky ve stanovené lhůtě, uhradit na výzvu věřitele smluvní pokutu ve výši 6 % z částky 30 000 Kč. Podáním ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení za dobu do [datum] a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 5. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a zavázal se tyto finanční prostředky vrátit ve lhůtě [datum]. Žalovaný však svou povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky nesplnil a žalobce z tohoto důvodu vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. Funkce smluvní pokuty je trojí, a to preventivní, sankční a uhrazovací. Smluvní pokuta tedy musí být dostatečně vysoká, aby dlužníka odradila od porušování smluvního závazku, případně jej za jeho porušení citelně potrestala a konečně má také sloužit jako paušalizovaná náhrada škody pro věřitele. S ohledem na tyto funkce se jeví soudu sjednaná výše smluvní pokuty jako přiměřená. V daném případě soud přihlédl dále zejména k tomu, že závazek mezi účastníky nebyl utvrzen jiným institutem a navíc se jednalo o bezúročnou zápůjčku. Jelikož je pak smluvní pokuta jediným sankčním a motivačním prostředkem vůči žalovanému, jeví se její výše jako přiměřená a není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nedostál svým závazkům vyplývajícím z uvedené smlouvy o zápůjčce, je nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení, a to včetně nároku na úhradu úroku zákonného z prodlení ve výši dle nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb., důvodný. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 312 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 272 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 800 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.