6 C 234/2020-50 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 2 000 Kč jako smluvní pokuty za nevrácení poskytnutého zařízení a částky 732,58 Kč za pronájem předmětných zařízení s odůvodněním, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně dne 6. 1. 2017 a nevrátila právní předchůdkyní příjímací zařízení Modem [anonymizováno 5 slov], v důsledku čehož vznikl právní předchůdkyní nárok na zaplacení smluvní pokuty, částek za nájem tohoto zařízení a poplatku za odpojení zařízení z důvodu nedoplatku. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla v důsledku fúze sloučením. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud se nejprve zabýval svou příslušností s ohledem na mezinárodní prvek ve věci – státní příslušnost žalované. Příslušnost soudu k projednání předmětné věci je dána dle článku 7 odst. 1 písmena b) Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech jako místo, kde byla služba poskytnuta. Instalace pronajatého zařízení byla provedena na adrese [adresa žalované], jak soud zjistil z předmětné smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zakázkového listu, kdy pro poskytnutí služby je nejdůležitějším a charakteristickým závazkem přenechání zařízení k užívání. Příslušným je soud rovněž pro spor o zaplacení smluvní pokuty zajišťující splnění povinnosti vrácení pronajatého přijímacího zařízení, neboť na tento nárok je nutno nahlížet jako na nárok související se smlouvou o pronájmu přijímacího zařízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1941/2015 ze dne 14. 1. 2016). Žalovaná byla zároveň informována o svém právu namítat nepříslušnost soudu a o účincích, které vyvolá jeho účast nebo neúčast v řízení před soudem dle článku 26 odst. 2 Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 4. 1. 2017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě který se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zároveň dle zakázkového listu žalovaná dne 5. 1. 2017 převzala od předchůdkyně žalobkyně přijímací zařízení modem [anonymizováno]. V zakázkovém listu i ve smlouvě samotné, konkrétně v prohlášení účastníka pod písmenem f) v této smlouvě, si smluvní strany sjednaly, že poskytovatel je oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku, pokud účastník nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku dle čl. 7 a 7.5 Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pro domácnosti. 5. Dle ceníku služeb činí výše smluvní pokuty v případě, že přijímací zařízení není vráceno včas a v pořádku dle písm. f) smlouvy a čl. 7 všeobecných podmínek částku 2 000 Kč a poplatek za odpojení zařízení 500 Kč v případě odpojení z důvodu nedoplatku. Dopisem ze dne 11. 9. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 3 416,30 Kč a k vrácení zařízení Modem [anonymizováno 5 slov] do 4. 10. 2018. 6. Fakturami vystavenými žalované vyúčtovala právní předchůdkyní žalobkyně částku 280 Kč za pronájem zařízení (faktura [číslo] znějící na částku 70 Kč, splatná dne 5. 5. 2018, faktura [číslo] znějící na částku 70 Kč, splatná dne 5. 6. 2018, faktura [číslo] znějící na částku 70 Kč, splatná dne 5. 7. 2018, faktura [číslo] znějící na částku 70 Kč, splatná dne 5. 8. 2018), poplatek 452,58 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku (faktura [číslo] znějící před slevou na částku 500 Kč, splatná dne 20. 8. 2018) a smluvní pokutu 2 000 Kč za nevrácení pronajatého přijímacího zařízení. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020, odeslanou dle podacího archu dne 14. 5. 2020, byla žalovaná vyzván k úhradě dlužné částky. 8. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], zanikla ke dni 1. 4. 2020 v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jako zanikajících společností, se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jako společností nástupnickou, na kterou přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba] 9. Podle § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 dost. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla rovněž ujednání smlouvy o nájmu koncového zařízení, na základě které žalovaná převzala koncové zařízení modem [anonymizováno 5 slov]. Žalovaná však opakovaně porušovala své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy tím, že nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy od smlouvy odstoupila a zároveň vyzvala žalovanou k vrácení koncového zařízení, úhradě dlužného nájemného včetně poplatku za odpojení celkem ve výši 732,58 Kč a následně i k úhradě smluvní pokuty za nedodržení povinnosti vrácení zařízení ve výši 2 000 Kč dle platného ceníku. Ujednání o sjednané smluvní pokutě je platné a soud neshledal ani jeho rozpor s ustanoveními na ochranu spotřebitele, neboť povinnost úhrady takto sjednané smluvní pokuty podmíněné nevrácením koncové zařízení ve stanovené lhůtě byla ve smlouvě, všeobecných podmínkách a ceníku sjednána jasným a srozumitelným způsobem a samotné ujednání je obsaženo přímo ve smlouvě v části upravující následky porušení smluvních povinností žalované. Rovněž se v případě sankčního požadavku na zaplacení smluvní pokuty pro případ porušení smluvní povinnosti žalované nejedná ani o ujednání zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nedostála svým závazkům vyplývajícím z uvedené účastnické smlouvy, je nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty sjednané pro případ nevrácení zapůjčeného koncového zařízení 2 000 Kč důvodný, a to včetně nároku na úhradu dlužného nájemného a poplatku za odpojení ve výši 732,58 Kč. 15. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. jí náleží náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z mimosmluvní odměny advokáta za zastupování účastníka dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 600 Kč (za tři úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva – za úkon částka ve výši 200 Kč), z hotových výdajů dle odst. 5 stejného ustanovení ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby, a to převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění a písemné podání soudu – žaloba. Dále náklady řízení tvoří DPH 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení tedy činí částku 2 089 Kč. Soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát.