13 C 10/2022-17 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 16 460 Kč s příslušenstvím s tím, že zažalovaná částka představuje co do 15 860 Kč součet příspěvků placených vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla, provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a rovněž v následujícím období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 byl jeho osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] veden v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně také zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 600 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každého jednotlivého příspěvku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oba účastníci byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila, žalovaný se nevyjádřil, soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 1. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 7 930 Kč, a to do šedesáti dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud k úhradě ve stanovené lhůtě dojde, nebude po žalovaném požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. V dopise žalobkyně zároveň uvedla, že příspěvek se vztahuje k období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a týká se osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], jehož vlastníkem je žalovaný. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný dále vyzván upomínkou ze dne 21. 1. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 9. 6. 2021. 1. Dále soud zjistil, že dopisem ze dne 2. 12. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 7 930 Kč, a to do šedesáti dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud k úhradě ve stanovené lhůtě dojde, nebude po žalovaném požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. V dopise žalobkyně zároveň uvedla, že příspěvek se vztahuje k období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a týká se osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], jehož vlastníkem je žalovaný. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný dále vyzván upomínkou ze dne 18. 3. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 30. 6. 2021. 1. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který určuje, že„ (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož neměl v období od 1. 12. 2019 do 31. 7. 2020 ke svému vozidlu [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti. 1. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla:„ (1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že„ (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že„ (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2 odst. odst. 1 písm. h) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 244 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 15 860 Kč. 1. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za každé shora specifikované období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:„ (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a„ Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč“ 1. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 1. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále jí podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 252 Kč.