13 C 124/2022-50 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se domáhal zaplacení 36 804 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovaným uzavřel smlouvy o nájmu k budovám – chata č. 4, 6 a 10 (nacházející se v [katastrální uzemí] na pozemcích parcelní [číslo]), přičemž tyto smlouvy zanikly dohodou o ukončení nájmu ke dni 10. 3. 2021. Následně žalobce s žalovaným uzavřeli dohodu o splátkách, podle níž měl žalovaný splácet svůj dluh ve výši 40 392 Kč v měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč a poslední splátka měla činit 2 892 Kč; splatnost jednotlivých splátek byla sjednána do posledního dne kalendářního měsíce s tím, že první splátka byla splatná dne 31. 3. 2021. Žalovaný uhradil pouze dvě splátky, a to částku 2 500 Kč dne 1. 4. 2021 a částku 1 088 Kč dne 1. 6. 2021. Žalobce s ohledem na prodlení žalovaného požadoval také zaplacení úroků z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé neuhrazené splátky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem, konkrétně z výpisů z katastru nemovitostí, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., dále pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a konečně pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., to vše v [katastrální uzemí]. Dále soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 19. 6. 2013 smlouvu o nájmu nemovitých věcí, která se týkala staveb stojících na pozemcích parc. č. st. [číslo] (chata č. 4) a parc. č. st. [číslo] (chata č. 6). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Nájemné bylo dohodnuto ve výši dle evidenčního listu, který je nedílnou součástí smlouvy. Dohodnuté roční nájemné mělo být hrazeno jedenkrát ročně společně s paušálním nákladem na poskytované služby vyjma elektrické energie, a to do jednoho měsíce od uzavření smlouvy, jinak vždy do 31. 1. příslušného roku. Náklad za elektrickou energii bude jednorázově vyúčtován vždy po skončení kalendářního roku. Dále účastníci uzavřeli dne 30. 1. 2014 smlouvu o nájmu nemovité věci, která se týkala stavby stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] (chata č. 10). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s počátkem od 1. 2. 2014. Nájemné bylo dohodnuto ve výši dle evidenčního listu, který je nedílnou součástí smlouvy. Dohodnuté roční nájemné mělo být hrazeno jedenkrát ročně společně s paušálním nákladem na poskytované služby vyjma elektrické energie, a to do jednoho měsíce od uzavření smlouvy, jinak vždy do 31. 1. příslušného roku. Náklad za elektrickou energii bude jednorázově vyúčtován vždy po skončení kalendářního roku. 5. Z výpočtových listů platných od března 2020 plyne, že za chatu č. 4 a 6 bylo vyměřeno nájemné ve výši 1 410 Kč a zálohy na služby 211 Kč; za chatu č. 10 pak v tomto období činilo nájemné 1 069 Kč a zálohy na služby 167 Kč. Z výpočtových listů platných od září 2020 plyne, že nájemné za chatu č. 4 a 6 zůstalo ve stejné výši 1 410 Kč a zálohy na služby se zvedly na částku 251 Kč; za chatu č. 10 pak v tomto období činilo nájemné stále 1 069 Kč, avšak zálohy na služby byly zvýšeny na částku 200 Kč. Žalobce také předložil výpočet jednotlivých úroků z prodlení. 6. Spotřeba elektrické energie za rok 2018 byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] na částku 900 Kč, která byla splatná do 7. 3. 2019. Spotřeba elektrické energie za rok 2019 pak byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] znějící na částku 2 058 Kč, která byla splatná do 20. 2. 2020. Z vyúčtování služeb je patrno, že za rok 2019 byly žalobci vyúčtovány nedoplatky za spotřebu tepla v chatě č. 4 a 6 ve výši 398 Kč a v chatě č. 10 ve výši 321 Kč. 7. Z dohody o ukončení nájmu plyne, že obě nájemní smlouvy byly ukončeny ke dni 10. 3. 2021. K témuž dni byly všechny pronajaté chaty předány žalovaným žalobci, jak vyplynulo z protokolů o předání nebytových prostor. 8. Mezi účastníky byla dne 24. 2. 2021 uzavřena dohoda o splátkách, v níž byla pohledávka žalobce vůči žalovanému vyčíslena částkou 40 392 Kč. Tato pohledávka se skládala z dlužného nájemného a záloh na služby za užívání chaty č. 4 a 6 za období březen 2020 až únor 2021 ve výši 19 692 Kč, nedoplatku z vyúčtování nákladů za služby za rok 2019 ve výši 398 Kč a úroků z prodlení ve výši 914 Kč. Dále tato částka zahrnuje dlužné nájemné a zálohy na služby za užívání chaty č. 10 za období březen 2020 až únor 2021 ve výši 15 030 Kč, nedoplatku z vyúčtování nákladů za služby za rok 2019 ve výši 321 Kč a úroků z prodlení ve výši 698 Kč. Konečně je zde zohledněn také náklad na spotřebu elektrické energie za rok 2018 ve výši 900 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 173 Kč a náklad na spotřebu elektrické energie za rok 2019 ve výši 2 058 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 208 Kč. Žalovaný popsaný dluh uznal co do důvodu i výše. Účastníci si v této dohodě sjednali, že žalovaný bude svůj dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč a poslední splátka bude činit 2 892 Kč se splatností vždy k poslednímu dni příslušného měsíce. První splátka měla být uhrazena nejpozději 31. 3. 2021. Pro případ, že žalovaný neuhradí kteroukoliv dohodnutou splátku, bylo sjednáno, že žalobce bude mít právo na vyrovnání celé pohledávky, které může uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 9. Dopisem ze dne 29. 4. 2022 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 36 804 Kč (po zohlednění úhrad ze dne 1. 4. 2021 a ze dne 1. 6. 2021 v celkové výši 3 588 Kč). Současně také uplatnil své právo na vyrovnání celé pohledávky, a to nejpozději do 20. 5. 2022. Z předložené dodejky plyne, že zásilka byla žalovanému zaslána na adresu jeho sídla, dne 2. 5. 2022 byla uložena u provozovatele poštovních služeb a dne 18. 5. 2022 byla vrácena žalobci jako nevyzvednutá. 10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle přechodného ustanovení § 3074 odst. 1 věta první o. z. platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Výše citovaný § 2201 o. z. se tedy vztahuje na obě smlouvy o nájmu, ačkoliv smlouva o nájmu chaty č. 4 a 6 byla uzavřena ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (účinnost do 31. 12. 2013). 12. Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o nájmu chat č. 4 a 6 a chaty č. 10, na základě kterých byl žalovaný povinen platit žalobci nájemné a související platby. Žalovaný však v období od března 2020 do února 2021 povinnost platit nájemné a zálohy na služby řádně neplnil a současně mu vznikl dluh také na vyúčtování služeb za rok 2019 a nedoplatky za spotřebu elektrické energie za rok 2018 a 2019 Tyto své dluhy žalovaný uznal v rámci dohody o splátkách, kterou však také nedodržel. Soud ho proto k zaplacení dlužné částky zavázal včetně úroku z prodlení, které žalobce požadoval vždy ode dne následujícího po splatnosti každé neuhrazené splátky. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu. 15. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 841 Kč. Dále má žalobce právo na paušální náhradu nákladů za dva úkony (výzva k plnění, žaloba) ve výši 2 x 300 Kč, a to dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy náklady žalobce činí 2 441 Kč.