13 C 150/2022 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 581 337,59 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 13. 9. 2011 smlouvu o stavebním spoření a poté dne 27. 6. 2017 uzavřela smlouvu o stavebním spoření i s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum]. Následně dne 21. 7. 2017 na základě žádosti žalovaného a [celé jméno žalovaného], narozeného 30. 12. 1969, s nimi uzavřela smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do výše 650 000 Kč (smlouva [číslo]). Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 14. 7. 2017 se spoludlužníkem stala [jméno] [příjmení], [datum narození] (Mezi žalobkyní a dlužníky [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] byla uzavřena dohoda o narovnání a žalobkyně jim vydala potvrzení, že jejich závazky jsou vyrovnány). Žalobkyně v žalobě uvedla, že bylo celkem čerpáno 690 000 Kč, nicméně z předložených podkladů je zřejmé, že se jedná o překlep a celkem bylo čerpáno 650 000 Kč. Žalovaný sjednané splátky úvěru řádně neplnil, a žalobkyně proto od smlouvy odstoupila. Žalobkyně se žalobou na žalovaném domáhala jednak zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši 581 337,59 Kč, sjednaného úroku ve výši 4,8 % ročně z částky 569 337,59 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení a zároveň i úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 569 337,59 Kč za dobu od 7. 5. 2021 do zaplacení. K okolnostem uzavření smlouvy, zejména k tomu, jakým způsobem žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že žalovaného prověřila v registrech SOLUS a BRKI, z nichž zjistila, že žalovaný v době uzavření smlouvy neměl žádný závazek po splatnosti. Dále o žalovaném zjistila, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, je zaměstnán jako mechanik ve [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem 13 574 Kč a splácí 2 000 Kč měsíčně [právnická osoba] [anonymizováno]. Pravidelné předpokládané měsíční výdaje žalobkyně uvažovala v celkové výši 7 446 Kč, přičemž částka 4 036 Kč představuje výdaje na domácnost a částka 3 410 Kč náklady na obživu. Současně žalobkyně vzala v potaz finanční rezervu ve výši 10 % čistého měsíčního příjmu. Na základě těchto propočtů dospěla k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav. 4. Z rodného listu plyne, že žalovaný ([datum narození]) je synem rodičů [celé jméno žalovaného], (narozeného [datum]) a [jméno] [příjmení], (narozené [datum]). 5. Dne 16. 3. 2017 podal žalovaný návrh na změnu smlouvy o stavebním spoření [číslo] spočívající ve zvýšení cílové částky z aktuální výše 740 000 Kč na novou výši 900 000 Kč, přičemž je z návrhu patrno, že tak učinil se záměrem ihned financovat bytovou potřebu z meziúvěru stavebního spoření. Dopisem ze dne 20. 3. 2017 oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo ke zvýšení cílové částky na stavebním spoření na částku 900 000 Kč. Následně dne 13. 6. 2017 podal žalovaný návrh na změnu smlouvy o stavebním spoření spočívající ve snížení cílové částky z aktuální výše 900 000 Kč na novou výši 476 000 Kč. Dopisem ze dne 20. 6. 2017 oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo ke snížení cílové částky na stavebním spoření na částku 476 000 Kč. Konečně dne 27. 6. 2017 podal žalovaný opět návrh na zvýšení cílové částky na stavebním spoření na částku 600 000 Kč, přičemž je z návrhu patrno, že tak učinil se záměrem ihned financovat bytovou potřebu z meziúvěru stavebního spoření. Dopisem ze dne 7. 7. 2017 oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo ke zvýšení cílové částky na stavebním spoření na částku 600 000 Kč. 6. Z kupní smlouvy uzavřené dne 2. 6. 2017 mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím plyne, že jejím předmětem byl pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí]. Kupní cena za tuto nemovitou věc byla sjednána ve výši 515 000 Kč, přičemž částku 40 000 Kč žalovaný zaplatil již před podpisem kupní smlouvy a zbývající částka 475 000 Kč má být uhrazena z hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba], s tím, že tyto prostředky mají být převedeny do úschovy na účet zprostředkovatele společnosti [právnická osoba], která je za splnění podmínek stanovených ve smlouvě následně vyplatí prodávající. 7. Dne 27. 6. 2017 byl s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum] (tj. otcem žalovaného), sepsán návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření [číslo]. Z návrhu je patrné, že byl podáván se záměrem financovat bytovou potřebu z meziúvěru stavebního spoření. 8. Dne 27. 6. 2017 žalovaný podepsal prohlášení o financování stavebních prací s využitím prostředků ze stavebního spoření, v němž prohlásil, že provádí stavební práce, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Téhož dne sepsal žalovaný kalkulaci nákladů udržovacích prací, v níž uvedl druh prováděných prací. 9. Dne 27. 6. 2017 byla se žalovaným a dále s jeho otcem [celé jméno žalovaného], jakožto dlužníky a s [jméno] [příjmení] jako spoludlužnicí sepsána žádost o poskytnutí meziúvěru. V obsahu žádosti je jako účel úvěru zaškrtnuta možnost„ koupě domu/bytu staršího“ a„ údržba, rekonstrukce, změna, modernizace“ a dále je zaškrtnuta možnost, že se jedná o„ rodinný dům“. Jako způsob zajištění je pak zaškrtnuta možnost„ bez zajištění“. Ohledně žalovaného je v žádosti uvedeno, že je svobodný, jako místo trvalého pobytu je uvedena adresa [obec a číslo]. Je zde dále uvedeno, že žalovaný se žalobkyní uzavřel smlouvu o stavebním spoření [číslo] výše meziúvěru z této smlouvy činí 600 000 Kč. Co se týče nejvyššího dosaženého vzdělání, typu kontraktu, povolání a ekonomického sektoru, údaje jsou v žádosti uvedeny v interních kódech používaných žalobkyní. Jako datum nástupu do zaměstnání je udán den 14. 11. 2016. Dále jsou v žádosti uvedeny údaje o rodičích [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], z nichž plyne, že otec žalovaného, se žalobkyní uzavřel smlouvu o stavebním spoření [číslo] výše meziúvěru z této smlouvy činí 50 000 Kč. Ve formuláři ze dne 13. 6. 2017 v části A), která je nadepsaná„ Potvrzení o příjmu“ je uvedeno, že žalovaný je svobodný, zaměstnán jako údržbář, mechanik u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], od 14. 11. 2016 na dobu určitou do 31. 5. 2018 s průměrným čistým měsíčním příjmem 13 574 Kč. V části B) nadepsané slovy„ Údaje o finanční situaci“ je vyplněna pouze první část, kde je uvedeno, že žalovanému byl poskytnut úvěr od [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 72 000 Kč se splátkami 2 000 Kč měsíčně. Kolonky nadepsané„ Další pravidelné náklady domácnosti“ a„ Jsem účastníkem úvěrového případu“ zůstaly nevyplněny. Část C) nadepsaná slovy„ V případě potřeby mohu nabídnout do zástavy“ je proškrtnuta. V dokumentu nadepsaném slovy„ kontrola příjmů“ ze dne 12. 7. 2017 je z předtištěných údajů zaškrtnuta varianta s výší nákladů na bydlení 4 036 Kč a nákladů na obživu 3 410 Kč. Dále z této listiny plyne, že měsíční výše závazků vůči žalobkyni činí 4 070 Kč se splátkami úroků z meziúvěru ve výši 410 Kč a další závazky činí 2 000 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného je zde vyčíslen částkou 13 574 Kč, po odečtení finanční rezervy ve výši 10 % z čistého příjmu pak zůstatek činí 12 217 Kč. Žalobkyně soudu předložila též náhled do svého interního systému, v němž jsou vyhodnoceny výsledky dotazů na databáze SOLUS a BRKI (hodnocení 1), dále je v systému k žalovanému přirazen údaj o tom, že je svobodný, jako povolání je uvedeno„ dělník“, kolonka vzdělání obsahuje údaj„ vyučen“, u bydlení je uvedeno„ u rodičů nebo příbuzných“, počet dospělých ve společné domácnosti je jeden. K žalovanému je zároveň přirazen údaj o celkovém životním minimu 7 446 Kč, kolonka„ náklady dle klienta“ je nevyplněna, v kolonce„ splátkové závazky“ je uvedeno 6 480 Kč, dále v kolonkách„ nesplátkové závazky“,„ evidovaný příjem“,„ deklarovaný příjem“ je uvedena číslice 0, v kolonce čistý měsíční příjem je uvedena částka 13 574 Kč. Z výpisů z osobního účtu žalovaného soud zjistil, že v březnu 2017 činila výplata žalovaného 12 711 Kč, v dubnu 2017 pak činila 14 655 Kč a v květnu 2017 činila částku 13 374 Kč. 10. Z listiny ze dne 14. 7. 2017 nazvané„ Spisové zrcadlo“ plyne, že má být poskytnut meziúvěr ve výši 650 000 Kč na koupi a rekonstrukci rodinného domu s tím, že meziúvěr ve výši 600 000 Kč se váže ke stavebnímu spoření žalovaného a meziúvěr ve výši 50 000 Kč se váže ke stavebnímu spoření jeho otce [celé jméno žalovaného]. Jako spoludlužník je zde uvedena i [jméno] [příjmení]. Jsou zde shrnuty výsledky hodnocení ukazateli Solus a BRKI, oba s výsledkem 1. Závěr hodnocení zní schválit se základní úrokovou sazbou. 11. Samotná úvěrová smlouva [číslo] byla žalobkyní podepsána dne 14. 7. 2017, žalovaný a jeho otec [celé jméno žalovaného], ji podepsali dne 19. 7. 2017. Podle bodu 4. smlouvy mohl být těmto účastníkům stavebního spoření poskytnut meziúvěr až do částky 650 000 Kč, úvěr ze stavebního spoření pak do částky 422 500 Kč. Z tabulky A plyne, že ze sml