13 C 268/2021-14 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 938 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění k [datum], v níž se žalovaný zavázal platit půlroční pojistné ve výši 2 314 Kč, jehož výše mohla být následně měněna v souladu s § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a s ohledem na stav trhu, o čemž byl žalovaný vždy vyrozuměn. Tuto povinnost však žalovaný řádně neplnil, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 27. 11. 2020. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen shora uvedenou částku zahrnující vedle dlužného pojistného za období od 20. 8. 2020 do 27. 11. 2020 ještě poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění a poplatek ve výši 300 Kč za zaslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobkyně požadovala též zaplacení úroku z prodlení, a to za období od 28. 11. 2020, tj. ode dne následujícího po dni ukončení smlouvy, do 19. 7. 2021, tj. do dne podání žaloby, který kapitalizovala částkou 103 Kč. 1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla„ [anonymizováno]“ [číslo] s počátkem pojištění k [datum], a to konkrétně pro vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Žalovaný se v této smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 4 628 Kč splatné pololetně po 2 314 Kč. Žalovaný však svou povinnost řádně hradit pojistné porušil a byl proto k úhradě dlužného pojistného vyzván dopisem ze dne 5. 10. 2020, v němž byl zároveň upozorněn na skutečnost, že pokud dlužné pojistné do 26. 11. 2020 neuhradí, dojde k zániku pojištění. Jelikož žalovaný dlužné pojistné ani přes výzvu žalobkyně neuhradil, došlo k zániku pojištění ke dni 26. 11. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 9. 12. 2020. Tímto dopisem byl také vyzván k úhradě dlužného pojistného a nákladů na upomínání účtovaných v souladu s doloženým Sazebníkem v celkové výši 1 638 Kč a byl rovněž upozorněn na to, že v případě neuhrazení dlužné částky mu budou v souladu se Sazebníkem účtovány další náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. K úhradě dlužné částky ve výši 1 938 byl žalovaný posléze vyzván dopisem ze dne 4. 1. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 18. 3. 2021. Z doložené inkasní bilance plyne, že žalovaný zůstal žalobkyni dlužen 1 338 Kč na pojistném a 600 Kč na nákladech za upomínání. 1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla:„ (1) Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“ 1. Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, když neuhradil pojistné za období od 20. 8. 2020, došlo k zániku pojištění ke dni 26. 11. 2020, a to v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., dle něhož pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi. 1. Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného, na které vznikl žalobkyni nárok až do 30. 11. 2020, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ (2) Zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo“. Žalobkyni přiznal též právo na zaplacení poplatků za upomínání, jež jsou požadovány v souladu se sazebníkem. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli od prvního dne prodlení se zaplacením dlužného pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojištění. 1. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V ustanovení § 14b je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 109/2021, sp. zn. 22 C 19/2021 či sp. zn. 5 C 131/2021). Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobkyně opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 19. 7. 2021, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč.