13 C 316/2021-22 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 808 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Tato smlouva pak byla uzavřena okamžikem uhrazení prvního pojistného ze strany žalovaného. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a zůstal žalobkyni dlužen za období od 25. 9. 2019 do 8. 2. 2020 na pojistném zažalovanou částku. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala také zaplacení zákonného úroku z prodlení od 9. 2. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva s názvem„ [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno]“ [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to konkrétně pro vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka], v níž se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 4 077 Kč splatné čtvrtletně po 1 019 Kč. Předmětná smlouva pak měla být uzavřena distančním způsobem za pomocí prostředků komunikace na dálku. Dle doloženého přehledu předpisů a plateb žalovaný uhradil pojistné splatné ke dni 25. 9. 2018, ke dni 25. 12. 2018, ke dni 25. 3. 2019 a ke dni 25. 6. 2019, avšak již neuhradil pojistné splatné ke dni 25. 9. 2019 a ke dni 25. 12. 2019 a zůstal tak žalobkyni dlužen na pojistném částku 1 808 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 19. 4. 2021. 1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ K uzavření této smlouvy došlo tím způsobem, že žalovaný přijal nabídku na uzavření smlouvy včasným zaplacením pojistného tak, jak s tím počítá § 2758 odst. 2 občanského zákoníku. Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která zní:„ (1) Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“ 1. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, neboť neuhradil pojistné splatné ke dni 25. 9. 2019. Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného, na které vznikl žalobkyni nárok až do 29. 2. 2020, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ (2) …Zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.“ S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tyto úroky žalobkyně požadovala nikoli již ode dne následující po splatnosti dlužného pojistné, nýbrž až od data pozdějšího, a v zákonné výši. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.