13 C 59/2022-15 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 3 510 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dlužné televizní poplatky za období od listopadu 2018 do prosince 2020. S ohledem na prodlení žalované s úhradou těchto poplatků požadovala také zaplacení úroku z prodlení, který kapitalizovala za období prodlení do podání žaloby částkou 613,81 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nevyjádřily, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně žalované písemně sdělila, že ačkoli je evidovaným odběratelem elektrické energie na adrese [adresa žalované], není evidována jako plátce televizních poplatků. Zároveň vyzvala žalovanou, aby v případě, že má v domácnosti na výše uvedené adrese televizi, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výzvy podala přihlášku k úhradě televizních poplatků, případně sdělila, že poplatky hradí na jiné adrese, pod jiným jménem či že je hradí jiná osoba. Pro případ, že televizi v domácnosti nemá, byla vyzvána k doložení čestného prohlášení. Žalovaná byla dále upozorněna, že pokud nebude na tuto výzvu reagovat, bude ze zákona zařazena do evidence poplatníků s povinností televizní poplatky platit. Následně již bylo žalované sděleno, že jelikož na shora uvedenou výzvu nereagovala, byla žalobkyně nucena zařadit ji do evidence plátců televizního poplatku, jak je zřejmé i z doloženého potvrzení o přihlášení s tím, že první poplatek jí bude předepsán za měsíc únor 2017 a tento je splatný k 15. 2. 2017. Televizní poplatek však žalovaná včas a řádně nehradila a žalobkyni zůstala dlužna za výše uvedené měsíce částku 3 510 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon č. 348/2005 Sb.), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 8. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 9. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 12. Žalované vznikla na základě citovaného § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., ve spojení se zákonnou domněnkou konstruovanou v citovaném § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., dle které je žalovaná považována za poplatníka televizního poplatku, povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, neboť neuhradila poplatky v celkové výši 3 510 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Tento úrok žalobkyně kapitalizovala a požadovala po žalované zaplacení částky 613,81 Kč. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky. Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit celkem na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč (včetně daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta).