14 C 265/2021-32 — Okresní soud v Hodoníně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] credit s.r.o. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že nadále požaduje jen jistinu a úrok z prodlení. Co do smluvní pokuty a úroků bylo řízení zastaveno usnesením č.j. 14 C 265/2021-26 ze dne 26.1.2022. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 3 500 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaná na uvedenou částku ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalovaná byla bezvýsledně vyzvána k zaplacení. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované, je smlouva o úvěru neplatná. Žalovaná je ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 3 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná se dne [datum] dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, a proto je povinna zaplatit žalobkyni dle § 1970 o. z., zákonný úrok z prodlení. Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 357,97 Kč, přičemž tato částka představuje 91,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,6 % a úspěchu žalované v rozsahu 4,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 661 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.