16 C 5/2022-45 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobci se domáhají určení vlastnictví ke [anonymizováno] skladu, přístřešku ([anonymizováno]), plotu, vrátek a plochy s [anonymizována dvě slova] povrchem (dále jen„ stavby“) nacházejících se na pozemku parcela [číslo] v k. ú. a obci [obec], neboť se jedná o jejich [anonymizováno] jmění [role v řízení]. Uvedené stavby žalobce b) vybudoval za [anonymizována dvě slova] [role v řízení] v letech 1981 – 1985, proto tyto stavby netvoří součástí pozemku [číslo] žalobci jsou jejich vlastníky. Stavby od doby jejich vzniku žalobci užívali v dobré víře, že jsou jejich vlastníky, pozemek [číslo] se navíc nachází v bloku pozemků ve vlastnictví žalobkyně a). Dle výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] žalovaná, součástí pozemku je dle zápisu v katastru nemovitostí budova bez čp/če, [anonymizována dvě slova], ačkoliv na pozemku žádný [anonymizována dvě slova] nestojí, stojí na něm pouze výše uvedené stavby. 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zcela zamítnuta, neboť se stala vlastníkem předmětných staveb na základě usnesení Okresního soudu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], když jí byl přiznán v rámci [anonymizováno] pozemek [číslo] jehož součástí je stavba – [anonymizována tři slova] se všemi venkovními úpravami, součástmi a příslušenstvím. Tvrzení žalobců, že se pozemek nachází v bloku pozemků ve vlastnictví žalobkyně a) se navíc nezakládá na pravdě, když pozemky okolo předmětného pozemku mají jiné vlastníky. Žalobci bez stavebního povolení a ohlášení stavebnímu úřadu zbudovali na cizím pozemku tehdejšího vlastníka [jméno] [příjmení] černé stavby a až nyní se snaží o majetkoprávní narovnání. Na zpevněnou plochu [anonymizována tři slova] je navíc nutno pohlížet jako na součást pozemku. 3. Soud ve věci nařídil jednání. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] ze dne [datum] a katastrální mapy, bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o velikosti [výměra] (dále jen„ pozemek“), součástí pozemku je stavba [anonymizována čtyři slova]. Z výpisu z katastru ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že původně byl pozemek ve vlastnictví [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [anonymizována čtyři slova] [země]. Usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], pozemek, jejíž součástí je stavba – [anonymizována tři slova], se všemi venkovními úpravami, součástmi a příslušenstvím, připadl žalované jako [anonymizováno] po původní vlastnici. Z fotografií bylo zjištěno, že na pozemku se [anonymizována dvě slova] nenachází, nachází se zde pouze [anonymizováno] (stavba bez čp/če), přístřešek ([anonymizováno]), [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] povrch. 5. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a) je vlastnicí sousedních pozemků [parcelní číslo], zahrada a [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří. Vlastníkem sousedního pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, byli [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], vlastníci pozemků p. [číslo] byli [příjmení] [jméno] a [příjmení] [příjmení], vlastníkem sousedního pozemku p. [číslo] zahrada, byla žalovaná. 6. Návrhem kupní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] – [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná zamýšlela žalobkyni a) prodat nejen pozemek, ale také stavbu [anonymizováno], přístřešku ([anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] a plochy s [anonymizována tři slova], tyto stavby žalovaná považuje za své vlastnictví. Z přípisu ze dne [datum] a následné odpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná neuznala vlastnictví žalobců k předmětným stavbám. 7. Z prohlášení vlastníka sousedního pozemku [jméno] [příjmení], narozeného [datum], ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce b) asi po roce 1981 vlastním nákladem vystavěl budovu skladu, [anonymizována čtyři slova] plochy pozemku, žalobci budovu využívali pro vlastní potřebu. Žalobce b) se synem vystavěli dále vlastním nákladem přístřešek, který žalobci jako manželé a jejich syn využívali pro vlastní potřebu. Totéž bylo zjištěno i z výslechu [jméno] [příjmení] jako svědka. 8. Provedené důkazy hodnotil soud v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná nabyla do vlastnictví předmětný pozemek [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] v rámci dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Spor mezi účastníky nastal v tom, kdo je vlastníkem stavby na pozemku bez čp/če, [anonymizována dvě slova], který sestává ze skladu, přístřešku ([anonymizováno]), [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dále bylo sporné, kdo je vlastníkem plochy s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na pozemku. 9. Soud na daný právní vztah účastníků aplikoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“), a to s odkazem na § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, podle něhož„ vznik právních poměrů týkajících se práv věcných, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“ 10. Ve smyslu § 140 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, při projednávání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], notář vycházel při zjišťování jejích aktiv z výpisu z katastru nemovitostí, protože se [anonymizována čtyři slova] [role v řízení]. Tj. vycházelo se ze skutečnosti, že byla vlastnicí pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [anonymizována dvě slova] bez čp/če. Pozemek v rámci dědického řízení přešel na žalovanou jako [anonymizováno] včetně jeho součástí. Žalobci se ve smyslu § 80 o.s.ř. u zdejšího soudu domáhali určení, že jsou vlastníky stavby – [anonymizováno] bez čp/če, [anonymizována dvě slova] sestávajícího ze skladu, přístřešku ([anonymizováno]), [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] plochy, neboť stavby byly vystaveny jejich nákladem. Žalobci jsou aktivně legitimováni, a to dle § 80 o.s.ř, který stanovuje, že„ určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem“, neboť bylo prokázáno, že bez tohoto určení vlastnictví by bylo ohroženo právo žalobců, nemohli by prokázat své vlastnictví a se stavbami disponovat. 11. Zápis v katastru nemovitostí, že [anonymizována dvě slova] bez čp/če je ve vlastnictví žalované, nemusí odpovídat skutečnému právnímu stavu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že na pozemku se žádný [anonymizována dvě slova] nenachází, respektive stavba, která je na něm postavena, má charakter spíše skladu, nikoli [anonymizována dvě slova]. V zásadě to však na posouzení věci nic nemění, neboť není pocyb o tom, že se jedná o trvalou stavbu, spojenou se zemí pevným základem. Soud se proto zabýval otázkou vlastnictví skladu, přístřešku ([anonymizováno]), plotu a vrátek na pozemku.„ Stavbou se rozumí výsledek takové stavební činnosti, jíž vznikne věc. Stavbou je proto nejen rodinný domek (dům), ale např. i bazén, oplocení“ (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 483/01 ze dne 6. 5. 2003). Za stavby je proto dle názoru soudu nutné považovat sklad, přístřešek ([anonymizováno]), plot i vrátka. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neobsahoval zásadu,„ superficies solo cedit“ tím, že v ustanovení § 120 odst. 2 obč. zák. uvedl, že„ stavby nejsou součástí pozemku.“ Výše uvedené stavby nebyly v době přechodu vlastnického práva na žalovanou součástí pozemku, byly samostatnými věcmi. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázané, že předmětné stavby (věci) - sklad, přístřešek ([anonymizováno]), plot a vrátka na pozemku, vybudoval na pozemku žalobce b). Jedná se o neoprávněné stavby postavené bez povolení tehdejšího vlastníka pozemku.„ Zřízením stavby nabývá vlastnické právo ke stavbě výhradně stavebník a to originárně“ (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 1973, sp. zn. 3 CZ 14/73). Protože stavby postavil žalobce b), stal se jejich originárním vlastníkem, v době vybudování staveb v letech 1981 1985 byl v manželství se žalobkyní a), a proto tyto stavby patří do společného jmění manželů ve smyslu § 143 obč. zák., který stanoví, že součástí společného jmění manželů je to, co nabyl alespoň jeden z manželů za trvání manželství. Stavby byly ve vlastnictví žalobců, nebyly součástí pozemku, a proto na žalovanou v rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení] nepřešly. Ani ve smyslu § 3055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., se stavby ke dni účinnosti tohoto zákona nestaly součástí pozemku. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že žalobci jsou vlastníky těchto staveb. 12. Co se týče žalobci vybudované plochy s [anonymizována dvě slova] povrchem na pozemku, soud uvádí, že plocha s [anonymizováno] povrchem není samostatnou věcí ani stavbou, představuje pouhé ztvárnění či zpracování povr