20 C 158/2022-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 2. 2021 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, kdy však není tuto smlouvu schopen doložit, tedy požaduje po žalovaném předmětnou částku z titulu bezdůvodného obohacení, neboť dne 30. 12. 2013 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč, když do dnešního dne žalovaný tuto částku nevrátil. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky také předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021, avšak ani na tuto nebylo ze strany žalovaného reagováno. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávky za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb, občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne 30. 12. částku 5 000 Kč, pod variabilním symbolem [číslo]. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek [číslo] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 včetně předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a současně byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 3 dnů. 5. Soud vzal za prokázané, a to z přehledu o zaplacené platbě, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný předchůdkyni nic nevrátil, tedy se dopustil ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“ bezdůvodného obohacení a je povinen částku, která mu byla poskytnuta vrátit. 6. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., když o tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2021, ve kterém byl současně vyzván, aby dlužnou částku zaplatil ve lhůtě 3 dnů. Tento dopis mu byl odeslán téhož dne. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala splatnost třetí den po doručení výzvy k plnění, jak žalobkyně ve výzvě určila. S ohledem na § 573 o. z. se má za to, že výzva byla doručena dne 5. 2. 2021 a od 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení a je povinen žalobkyni platit zákonné úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. Avšak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně požadovala úroky z prodlení až od 13. 2. 2021 soud byl jejím návrhem vázán a žalobě vyhověl i v této části. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla zcela úspěšná, a proto jí náleží náhrada nákladů ve výši 1 489 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezené nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 1 489 Kč.