20 C 16/2022-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 34 025 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] v době okolo 13:54 hodin zavinil dopravní nehodu, vozidlo použil neoprávněně a nebyl ani držitelem řidičského oprávnění. Žalobkyně v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla řízeného žalovaným, založeného pojistnou smlouvou [číslo] vyplatila poškozenému Ředitelství silnic a dálnic plnění v celkové výši 34 025 Kč za škodu způsobenou na svodidlech a obrubníku. Jelikož žalovaný porušil povinnosti při provozu vozidla, vznikla mu povinnost k náhradě vyplaceného pojistného plnění. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala zaplacení také úroku z prodlení, a to za dobu od 25. 8. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. Z detailu relace o dopravní nehodě, fotografií, soud zjistil, že dne [datum] v době okolo 13:45 hodin způsobil žalovaný při řízení vozidla [značka automobilu], [registrační značka], dopravní nehodu, při které došlo k poškození svodidel a obrubníku ve vlastnictví Ředitelství silnic a dálnic ČR. Žalovaný byl pronásledován hlídkou Policie ČR, vlivem nepřiměřené rychlosti jízdy nezvládl výjezd z rychlostní komunikace [anonymizováno] v katastru [územní celek], po které jel v protisměru, najel na travnatý pás s obrubníky, 2 obrubníky urazil a následně čelně narazil do svodidel nacházejících se na protější straně pozemní komunikace. S vozidlem zůstal zaklíněn ve svodidlech a svahu, žalovaný použil vozidlo neoprávněně, když jej odcizil a současně nebyl v době nehody držitelem příslušného řidičského oprávnění. V rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobené provozem vozidla, které řídil žalovaný, založeného pojistnou smlouvou [číslo] žalobkyně dne 16. 5. 2017 vyplatila náhradu škody poškozenému Ředitelství silnic a dálnic ČR v celkové výši 34 025 Kč, což bylo zjištěno z listiny – likvidační zpráva ke škodní/pojistné události č. [rok] [číslo] ve spojení s příkazem k platbě ze dne 8. 8. 2019, protokolu o předání a převzetí dokončených staveb nebo ucelených částí – JmK- odstraňování škod na silnicích I. třídy po dopravních nehodách – [anonymizováno], faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 25. 2. 2019. K úhradě částky 34 025 Kč, představující náhradu toho, co pojišťovna plnila poškozenému, byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2019. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 25. 8. 2019 i předžalobní výzvou ze dne 25. 7. 2019 s tím, že jinak bude podána žaloba. 4. Podle § 10 odst. 1 písm. d), g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně a jestliže prokáže, že řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. 5. Dle § 2 odst. f) zákona č. 168/1999 Sb., pojištěným je ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 6. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě shora uvedených důkazů a jejich hodnocení podle § 132 o. s. ř. má soud za prokázáno, že žalovaný způsobil jako řidič vozidla dopravní nehodu, i když nebyl držitelem řidičského oprávnění a vozidlo užil neoprávněně, neboť jej odcizil. Žalovaný tak způsobil škodu na svodidlech a obrubníku. Žalobkyně jako pojistitel vyplatila poškozenému Ředitelství silnic a dálnic ČR plnění ve výši 34 025 Kč. Jelikož žalovaný vozidlo odcizil a ani nebyl držitelem řidičského oprávnění, žalobkyně po žalovaném oprávněně požaduje náhradu plnění, které vyplatila poškozenému ve smyslu § 10 odst. 1 písm. d), g) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl k úhradě částky vyzván, avšak ve stanovené lhůtě dluh nezaplatil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná, proto jí soud v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 1 362 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, tj. mimosmluvní odměna advokáta za zastupování účastníka dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 7 500 Kč za tři úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 této vyhlášky ve výši 900 Kč Celkem tedy náklady řízení (včetně 21 % DPH z odměny advokáta a jeho hotových výdajů) činí 11 526 Kč.