20 C 202/2022-22 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 6 215 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje co do částky 5 915 Kč příspěvek za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které žalovaný provozoval od 12. 7. 2019 do 10. 10. 2019 bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. A dále požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 7 645 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje co do částky 7 345 Kč příspěvek za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které žalovaný provozoval od 11. 10. 2019 do 31. 1. 2020 Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. V době od 12. 7. 2019 do 31. 1. 2020, tedy po dobu 204 dnů, nebyla k tomuto vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 5. 12. 2019 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobkyně ve výši 6 215 Kč (91 dní x 65 Kč) a dále nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 30 dní od doručení výzvy. Současně žalobkyně dopisem ze dne 3. 9. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobkyně ve výši 7 345 Kč (113 dní x 65 Kč), a to nejpozději do 60 dní od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek nezaplatil ani přes další upomínky žalobkyně ze dne 5. 6. 2020, 12. 2. 2020 a ze dne 16. 12. 2020 a rovněž ani přes předžalobní upomínku ze dne 17. 3. 2022, která byla převzata k přepravě téhož dne. 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla mimo jiné platí, že na pozemní komunikaci může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Dle § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 4 zákona, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Dle § 2a této vyhlášky, výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč. 5. Soud na základě předložených listinných důkazů vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, ke kterému nebylo v období 12. 7. 2019 do 31. 1. 2020, tedy po dobu 204 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem příspěvek ve výši 13 260 Kč (65 Kč x 204 dnů) a rovněž náklady na jeho uplatnění ve výši 2 x 300 Kč, tj. 600 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný z této částky ničeho neuhradil, soud zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 13 860 Kč, a to včetně úroku z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požadovala z částky 5 915 Kč od 20. 1. 2020 do zaplacení a ze 7 345 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení. 6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.