20 C 3/2022-45 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 43 470 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] v čase okolo 15:50 hodin zavinil dopravní nehodu a narazil vozidlem do svodidel, měl přitom 2,16 promile alkoholu v krvi. Žalobkyně v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla řízeného žalovaným, založeného pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum], vyplatila Správě a údržbě silnic a dálnic [územní celek] pojistné plnění v celkové výši 43 470 Kč za způsobenou škodu na svodidlech. Jelikož žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, vznikla mu povinnost k náhradě vyplaceného pojistného plnění. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala zaplacení také zákonného úroku z prodlení, a to za dobu od 21. 8. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. Z detailu relace o dopravní nehodě, fotografií, potvrzení o registraci škodné události ze dne 30. 8. 2019, potvrzení o účasti na dopravní nehodě, řidičského průkazu, soud zjistil, že žalovaný dne [datum] v čase okolo 15:50 hodin na pozemní komunikaci silnici č. [spisová značka], v km 55,051, v katastru [územní celek], ve směru od [územní celek] na [územní celek] řídil osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], přičemž nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně-technickému stavu pozemní komunikace a při průjezdu pravotočivou zatáčkou přejel do protisměrného jízdního pruhu, kde levou přední částí vozidla narazil do levých svodidel, čímž došlo ke škodě. Následně byla u žalovaného provedena dechová zkouška s výsledky 2,16 promile alkoholu v krvi v čase 16:21 hodin a 2,22 promile alkoholu v krvi v čase 16:27 hodin. V rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla řízeného žalovaným, založeného pojistnou smlouvou [číslo] žalobkyně dne 11. 9. 2019 po uplatnění nároku vyplatila náhradu škody na svodidlech Správě a údržbě silnic a dálnic [územní celek] v celkové výši 43 470 Kč představující náklady odstranění škody na svodidlech, což bylo zjištěno z listiny – oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne 10. 9. 2019, printscreenu ze systému žalobkyně, uplatnění škodní události ze dne 27. 8. 2019, faktury [číslo] cenové nabídky-rozpočtu, výpisu ze dne 11. 9. 2019. K úhradě částky 43 470 Kč, představující náhradu toho, co pojišťovna plnila poškozenému [územní celek], byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván výzvou ze dne 8. 10. 2019. Žalovaný byl vyzván k zaplacení uvedené částky do 7. 11. 2019. Následně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne 10. 8. 2021, kterou byl vyzván k úhradě plnění do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla dle obálky odeslána téhož dne a uložena na poštu dne 12. 8. 2021. 4. Soud nehodnotil další předložené důkazy – žádost o ukončení pojistné smlouvy, technický průkaz vozidla, neboť byly k posouzení merita věci nadbytečné. 5. Na základě shora uvedených důkazů a jejich hodnocení podle § 132 o. s. ř. má soud za prokázáno, že žalovaný způsobil při řízení vozidla dopravní nehodu pod vlivem alkoholu a způsobil tak škodu na svodidlech ve vlastnictví [územní celek]. Žalobkyně jako pojistitel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vyplatila poškozenému plnění ve výši 43 470 Kč. Jelikož žalovaný byl pod vlivem alkoholu, žalobkyně oprávněně po žalovaném požaduje náhradu plnění, které vyplatila poškozenému ve smyslu § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, které stanovuje, že„ pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.“ Pojištěným je přitom nutno ve smyslu zákona rozumět i řidiče vozidla jako osoby, která za újmu odpovídá dle občanskoprávních předpisů. Žalovaný byl k úhradě částky vyzván, avšak ve stanovené lhůtě dluh nezaplatil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok i na požadovaný zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení byla požadována ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná, proto jí soud v celém rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 1 739 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, tj. mimosmluvní odměna advokáta za zastupování účastníka dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 7 150 Kč za dva a půl úkonu právní služby po 2 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění - půlúkon) a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 této vyhlášky ve výši 900 Kč Celkem tedy náklady řízení (včetně 21 % DPH z odměny advokáta a jeho hotových výdajů) činí 11 479,50 Kč. Takto přiznané náklady soud považuje za účelně vynaložené.