23 C 10/2021-36 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení příspěvku na svou výživu a úhradu některých nákladů, neboť je neprovdanou matkou a žalovaný je otcem jejího syna [jméno] [celé jméno žalovaného], který se narodil dne [datum], když otcovství dítěte bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem. Žalobkyně jednak žádala částku 4 500 Kč na svou výživu, a to od 1. 3. 2021 do budoucna, dále žádala úhradu nákladů neprovdané matky, když v souvislosti s těhotenstvím a porodem jí vznikly finanční náklady za vitamíny, těhotenské oblečení a obuv, kočárek, autosedačku, přebalovací pult s vaničkou, komodu a výbavu. Z těchto nákladů pak žádá uhradit polovinu vynaložené částky, tj. 22 500 Kč. Žalobkyně žije se synem v 1 + kk v pronájmu, platí nájem ve výši 6 000 Kč měsíčně, inkaso ve výši 2 500 Kč, dále platí životní pojištění ve výši 352 Kč. Její příjem tvoří rodičovský příspěvek ve výši 10 992 Kč, přídavek na bydlení ve výši 4 437 Kč a přídavek na dítě ve výši 1 130 Kč. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že od ledna 2020 podniká v oboru gastronomie jako OSVČ. V souvislosti se zahájením podnikání si vzal úvěr na částku 350 000 Kč. Protože v důsledku pandemie coronaviru nebyl schopen úvěr hradit, byl úvěr zesplatněn a v současné době dluh dosahuje částky 450 000 Kč, tento dluh nesplácí. Bydlí v bytě 2+1 v [obec], platí nájemné ve výši 10 000 Kč a za služby spojené s užíváním bytu 5 000 Kč. Dále hradí výživné na syna ve výši 3 000 Kč a splátky úvěru ve výši 3 000 Kč, na konci března uhradil dlužné výživné na syna ve výši 7 000 Kč, dále žalobkyně od něj obdržela částku 20 000 Kč. Jednání soudu se žalovaný neúčastnil, když jeden den před nařízeným jednáním se omluvil a požádal o odročení jednání z důvodu, že hodlá doplnit své návrhy na dokazování o nájemní smlouvu, která s ním bude teprve uzavřena, splátkovým kalendářem a upomínkou [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], dokladem o převzetí částky 20 000 Kč žalobkyní a daňovým přiznáním za rok 2021, které doposud nebylo zpracováno daňovým poradcem. 3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav. Z rodného listu zjistil, že žalobkyni a žalovanému se dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Z dávek státní sociální podpory bylo dle oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory žalobkyni v dubnu 2021 vyplaceno porodné ve výši 13 000 Kč, dále jí byl přiznán přídavek na dítě ve výši 800 Kč od 1. 12. 2020, ve výši 1 130 Kč od 1. 7. 2021 a rodičovský příspěvek ve výši 10 962 Kč od 1. 4. 2021. Podle rozhodnutí úřadu práce a oznámení o změně dávky státní sociální podpory činí příspěvek na bydlení žalobkyně 4 641 Kč, od 1. 8. 2021 pak činil 4 437 Kč, od 1. 1. 2022 pak 3 373 Kč. Podle nájemní smlouvy platí žalobkyně nájemné a zálohy za služby spojené s bydlením částku ve výši 8 500 Kč od 1. 5. 2021 a částku ve výši 9 100 Kč od 1. 3. 2022. Jak vyplývá ze smlouvy o životním pojištění, platí žalobkyně měsíční pojistné ve výši 352 Kč. Podle výpisu z účtu žalobkyně, tato dne 2. 11. 2020 zaplatila částku 2 746 Kč v obchodě s dětskými potřebami. 4. Dále soud provedl důkaz opatrovnickým spisem [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze kterého zjistil, že otec na ústním jednání na Městském úřadě v [obec] konaném dne 23. 8. 2021 uvedl, že jeho příjem je cca 21 000 Kč (protokol o ústním jednání [stát. instituce] ze dne 23. 8. 2021). Na ústním jednání před OSPOD dne 19. 10. 2021 pak žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 23 000 Kč, bydlí v pronajatém rodinném domě v [obec], kde platí náklady ve výši 5 000 Kč. Splácí půjčku ve výši 3 000 Kč, dále má dluh ve výši 500 000 Kč (protokol o ústním jednání [stát. instituce] ze dne 19. 10. 2021). Ve vyjádření ze dne 1. 11. 2021 pak žalovaný uvedl, že jeho příjem je cca 22 000 Kč, bydlí v rodinném domě v [obec], kdy dům není v dobrém technickém stavu. Platí dodavateli poslední instance zálohy na plyn ve výši 7 400 Kč (jak ostatně vyplývá i z plánu záloh společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]) a zálohy na elektřinu ve výši 1 800 Kč (jak ostatně vyplývá i z dopisu společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]). Podle daňového přiznání za rok 2020 činil dílčí základ daně žalovaného 5 465 Kč. Jak vyplývá z protokolu o ústním jednání ze dne 2. 11. 2021 a z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud schválil dohodu žalobkyně a žalovaného, dle které byl nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] svěřen do péče matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nedoplatek na výživném ve výši 7 000 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 31. 10. 2021 se žalovaný zavázal uhradit ve lhůtě do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 22. 12. 2021. 5. Podle § 920 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 6. Matka má vůči otci svého dítěte, za kterého není provdána, právo na výživu pro sebe a právo na úhradu svých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence, dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Dále vzniká otci povinnost přiměřeně přispívat těhotné ženě na výdaje vzniklé v souvislosti s těhotenstvím a porodem (výdaje za těhotenské oblečení a obuv, výdaje za léky a potravinové doplňky). 7. S ohledem na provedené dokazování má soud za to, že nárok žalobkyně je opodstatněný. Žalobkyně nemá jiný příjem než ze sociálních dávek (výživné stanovené pro syna nelze při posuzování finanční situace žalobkyně zohlednit, neboť se jedná o plnění určené k uspokojování potřeb dítěte a nikoli žalobkyně), oproti tomu žalovaný má pravidelný příjem ze zaměstnání ve výši pohybující se kolem 22 000 Kč měsíčně čistého, má pouze jednu vyživovací povinnost a nepochybně je tedy schopen přispět i na výživu žalobkyně, přičemž požadovanou částku 3 000 Kč považuje soud za přiměřenou jak majetkovým poměrům žalovaného, tak potřebám a příjmům žalobkyně. 8. Soud při posuzování výše výživného vyšel z příjmu žalovaného 22 000 Kč, když tuto výši příjmu otec uváděl i v průběhu opatrovnického řízení. Pokud se týká nákladů, tyto žalovaný nijak nedoložil. Nařízeného jednání se přitom neúčastnil, když omluvu a žádost o odročení žalovaného soud pokládal za nedůvodnou. Žalovaný jako jediný důvod odročení jednání uvedl, že nestihne doložit nájemní smlouvu, kterou mu pronajímatelka doposud nevyhotovila, a daňové přiznání za rok 2021, což však není relevantní důvod k omluvě či odročení jednání. Ostatně žalovaný nedoložil ani další doklady, na které odkazoval ve své omluvě z jednání, i když tyto již musel mít k dispozici (splátkový kalendář, upomínka, doklad o převzetí částky 20 000 Kč). V průběhu opatrovnického řízení žalovaný uváděl, že žije v rodinném domě v [obec], kde nájem neplatí a platí pouze za dodávané energie (nejdříve uvedl částku 5 000 Kč, později částku 9 200 Kč, když mu energie začal dodávat dodavatel poslední instance). Ve svém vyjádření pak uvedl, že si našel nový nájemní byt v [obec], kde platí 15 000 Kč za nájem a služby spojené s užíváním bytu. I kdyby žalovaný svá tvrzení o nové výši nákladů spojených s bydlením prokázal, k čemuž však nedošlo, jeví se mu jako nepřiměřené, aby v situaci, kdy platí jím tvrzený úvěr ve výši 3 000 Kč, má dluh vůči [právnická osoba] ve výši 450 000 Kč, dále dluh na výživném, si zvyšoval své životní náklady prakticky až na dvojnásobek. Pokud by žalovaný nezvýšil své životní náklady, pak při příjmu 22 000 Kč, po odečtení nákladů ve výši 9 200 Kč, výživného na syna ve výši 3 000 Kč, mu zbývá 9 800 Kč. Žalovaný jím tvrzené dluhy nijak nedoložil (ani v průběhu opatrovnického řízení ani v průběhu tohoto řízení), i když je zřejmé, že pokud tyto dluhy existují, musí k nim mít žalovaný potřebné doklady a nic mu tedy nebránilo je prokázat. Žalovaný nedoložil ani jím tvrzenou skutečnost, že žalobkyni poskytl částku 20 000 Kč, ostatně ani netvrdil, že by se vůbec jednalo o částku, kterou chtěl přispět na výživné žalobkyně či náklady spojené s jejím těhotenstvím a porodem (žalobkyně tvrdila, že se jedná o vrácení půjčky, kterou žalovanému poskytla). Soud proto k těmto nákladům žalovaného nepřihlédl. 9. Z výše uvedeného je patrné, že žalovaný s čistým příjmem ve výši cca 22 000 Kč měsíčně i po odečtení výživného na nezletilého syna ve výši 3 000 Kč je zcela schopen platit na výživu žalobkyně celou požadovanou částku ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má v důsledku rodičovské dovolené pouze minimáln