5 C 69/2022-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla žalovaná povinna vyklidit byt specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí. Návrh odůvodnila tím, že je vlastníkem předmětného bytu a že s žalovanou uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem výše uvedeného bytu na dobu určitou do 31. 10. 2021. Od 1. 11. 2021 tak žalovaná užívá byt bez právního důvodu a na výzvy ze strany žalobkyně nereaguje. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. K jednání soudu, nařízenému na den 15. 7. 2022, se žalovaná, ač byla řádně předvolána, nedostavila ani včas nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 o s. ř. tak soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy – výpisem z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví], nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] a výzvou k vyklizení bytu ze dne 15. 11. 2021, ze kterých zjistil následující skutkový stav: žalobkyně je výlučným vlastníkem bytového domu [adresa] stojícího na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], ve kterém se nachází bytová jednotka [číslo]. Tento byt užívala žalovaná na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], která byla s žalovanou uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2021. Podle článku IX. odstavec 9.1 věta prvá nájemní smlouvy, nájemce je povinen nejpozději dnem ukončení nájemního vztahu na své náklady byt vyklidit, odstranit veškerá zařízení a příslušenství, která v pronajatých prostorách nainstaloval, a předat pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Výzvou ze dne 15. 11. 2021 byla žalovaná upozorněna, že ke dni 31. 1. 02021 nájemní vztah k předmětnému bytu skončil, přesto doposud byt žalobkyni nepředala. Zároveň byla žalovaná vyzvána k vyklizení předmětného bytu do 22. 11. 2021. 5. Žalobkyně se v projednávané věci domáhá ochrany před zásahem do svého vlastnického práva k předmětnému bytu, ke kterému dochází ze strany žalované, ve smyslu ustanovení § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“). Předpokladem úspěšnosti této žaloby je, že žalobkyně prokáže, že je vlastníkem předmětného bytu a že současně dochází ze strany žalované k zásahu do jeho vlastnického práva tím, že žalovaná užívá předmětný byt a že jí k tomuto užívání nesvědčí žádný právní titul. 6. Na základě výše uvedených listinných důkazů a jejich hodnocení v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí ve spojení s nájemní smlouvou ze dne [datum] prokázala, že je výlučným vlastníkem předmětného bytu. Současně bylo prokázáno, že žalované svědčil k bytu nájemní vztah, založený shora uvedenou smlouvou. Tento nájemní vztah však skončil v souladu s ustanovením § 603 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) uplynutím nájemní doby k datu 31. 10. 2021, neboť žalobkyně výzvou ze dne 15. 11. 2021 vyzvala žalovanou, aby předmětný byt opustila. Tato výzva byla ve smyslu ustanovení § 2285 o. z. učiněna ve stanovené lhůtě tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a k případnému prodloužení nájmu na základě uvedeného ustanovení tak nemohlo dojít. Ode dne 1. 11. 2021 tak žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu a tím zasahuje do vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně má tedy jako vlastník předmětného bytu v souladu s ustanovením § 1040 o. z. právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Podaná žaloba je důvodná, proto jí soud v plném rozsahu jí vyhověl. 7. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí náleží náhrada nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 4 500 Kč podle § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání soudu – žaloba, účast u jednání soudu), dále náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky, náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu ve výši 200 Kč podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) této vyhlášky za 2 půlhodiny po 100 Kč. Dále přiznal soud žalobkyni náhradu cestovních nákladů podle § 13 odst. 5 této vyhlášky ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. za cestu k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 40 km, při spotřebě benzínu pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství 5,8 litrů na 100 km. Cestovní náklady k jednání soudu dne 15. 7. 2022 představují podle shora uvedených ustanovení ve spojení s vyhláškou č. 511/2021 Sb. částku 274 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) náhradu nákladů řízení ve výši 12 107,50 Kč.