5 C 93/2022-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 2 074 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Požadovaná částka představuje dlužné pojistné za období od 23. 3. 2020 do 9. 8. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] [anonymizováno] pojištění vozidla [příjmení] [jméno] - o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění od téhož dne. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala platit pojistné ve výši 5 432 Kč ročně, a to ve čtvrtletních splátkách po 1 358 Kč. Žalovaná neuhradila splátky pojistného za období od 23. 3. 2020 do 9. 8. 2020 v celkové výši 2 074 Kč. Svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne 6. 1. 2021, která byla téhož dne předána poště k přepravě. 4. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2772 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vzniká pojištění odpovědnosti z provozu vozidla prvním dnem po uzavření smlouvy, není-li ujednána doba vzniku pojištění. Podle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2807 o. z., je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi. 5. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 a násl. o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, sjednané ve výši 5 432 Kč ročně s čtvrtletní splatností, a za období 23. 3. 2020 do 9. 8. 2020 dluží žalobkyni pojistné ve výši 2 074 Kč. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého dluhu a žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat po žalované vedle plnění i úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení v sazbě vyšší než je úrok zákonný, soud v rozdílu mezi požadovanou výší úroků z prodlení (10 %) a přiznanou výší (8,25 %) ročně) žalobu zamítl, jak vyplývá z II. výroku tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla procesně neúspěšná toliko v poměrně nepatrné části, plnou náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.