6 C 23/2022-20 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 27. 8. 2021 hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, když žalobkyní pověřená osoba zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu. Cena za jízdné činí 30 Kč a cena za přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu činí dle smluvních přepravních podmínek 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 27. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný toho dne cestoval v [obec] hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní – metro – linka A a při kontrole v 16:28 hod. se prokázal cestovním dokladem s uplynulou dobou platnosti, byl tak povinen uhradit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 4. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 10. 2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení shora uvedených dlužných částek, avšak bezvýsledně. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Shora uvedenými důkazy má soud za prokázané, že žalovaný, přestože použil dopravního prostředku žalobkyně, neprokázal se při přepravní kontrole platným cestovním dokladem, proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu a zavázal žalovaného, aby žalobkyni uhradil jednak jízdné ve výši 30 Kč a dále přirážku ve výši 1 500 Kč v souladu s § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, tarifem a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Úrok z prodlení je dán dle § 1968 a 1970 o. z., a výše úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.