6 C 327/2021-57 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 2 284 Kč z důvodu neuhrazené smluvní pokuty za nesplnění povinnosti vrácení koncového zařízení a neuhrazených plateb za pronájem koncového zařízení na základě účastnické smlouvy [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla rovněž smlouva o pronájmu přijímacího koncového zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA. Žalovaná zařízení převzala dne 25. 1. 2017. Pro případ ukončení smlouvy byla sjednána povinnost vrácení poskytnutého zařízení a zároveň smluvní pokuta v případě nedodržení povinnosti vrácení poskytnutého zařízení ve lhůtě 14 dnů od ukončení smlouvy. Měsíční poplatek za pronájem zařízení byl stanoven částkou 70 Kč a poplatek za připojení zařízení částkou 99 Kč (smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 24. 1. 2017 [číslo] všeobecné podmínky, zakázkový list ze dne 25. 1. 2017, ceník). Žalovaná opakovaně nehradila vystavená vyúčtování služeb a právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se všeobecnými podmínkami od účastnické smlouvy odstoupila a vyzvala žalobkyni k vrácení koncového zařízení do 4. 12. 2017 (odstoupení od účastnické smlouvy ze dne 7. 11. 2017, výzva k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení ze dne 18. 12. 2017, vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 5. 7. 2017, vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 5. 8. 2017, vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 5. 9. 2017, vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 5. 10. 2017 a vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 20. 10. 2017). 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínka byla žalované zaslána (předžalobní upomínka, dodejka). 5. Podle § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 dost. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla rovněž ujednání smlouvy o nájmu koncového zařízení, na základě které žalovaná dne 25. 1. 2017 převzala koncové zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA. Žalovaná však opakovaně porušovala své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy tím, že nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy od smlouvy odstoupila a zároveň vyzvala žalovanou k vrácení koncového zařízení, úhradě dlužného nájemného včetně poplatku za instalaci celkem ve výši 284 Kč a následně i k úhradě smluvní pokuty za nedodržení povinnosti vrácení zařízení ve výši 2 000 Kč dle platného ceníku. Ujednání o sjednané smluvní pokutě je platné a soud neshledal ani jeho rozpor s ustanoveními na ochranu spotřebitele, neboť povinnost úhrady takto sjednané smluvní pokuty podmíněné nevrácením koncové zařízení ve stanovené lhůtě byla ve smlouvě, všeobecných podmínkách a ceníku sjednána jasným a srozumitelným způsobem a samotné ujednání je obsaženo přímo ve smlouvě v části upravující následky porušení smluvních povinností žalované. Rovněž se v případě sankčního požadavku na zaplacení smluvní pokuty pro případ porušení smluvní povinnosti žalované nejedná ani o ujednání zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nedostála svým závazkům vyplývajícím z uvedené účastnické smlouvy, je nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty sjednané pro případ nevrácení zapůjčeného koncového zařízení důvodný, včetně nároku na úhradu dlužného nájemného ve výši 185 Kč, poplatku za instalaci ve výši 99 Kč a zákonného úroku z prodlení, požadovaného v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne splatnosti jednotlivých vyúčtování. 11. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. jí náleží náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny advokáta za zastupování účastníka dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 600 Kč (za tři úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva – za úkon částka ve výši 200 Kč), z hotových výdajů dle odst. 5 stejného ustanovení ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby, a to převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění a písemné podání soudu – žaloba. Dále náklady řízení tvoří DPH 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení tedy činí částku 1 489 Kč. Soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát.