6 C 337/2021-20 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 000 Kč s odůvodněním, že žalovaný cestoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 25.9.2021 soud zjistil, že žalovaný toho dne v 23:24 hod. cestoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní – linkou 70 a při kontrole se neprokázal platným cestovním dokladem, byl tak povinen uhradit přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 000 Kč. 4. Předžalobní upomínkou ze dne 28.5.2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“) Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. 6. Shora uvedenými důkazy má soud za prokázané, že žalovaný, přestože použil dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, neprokázal se při přepravní kontrole platným cestovním dokladem, proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu a zavázal žalovaného, aby žalobkyni uhradil přirážku ve výši 1 000 Kč v souladu s § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, tarifem a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. 7. Ohledně nákladů řízení proto rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu za splnění podmínek § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 1 000 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý ze tří provedených úkonů právní služby a 21 % DPH z odměny, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, což soudu řádně doložil. Celkem tak náklady řízení činí 400 Kč (soudní poplatek) + 900 Kč + 21 % DPH z částky 900 Kč Celkem je tak žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 1 489 Kč.