13 C 133/2023-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 31 562 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne 16. 9. 2021 uzavřena smlouva o rychlé půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně žalované umožnila čerpat finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet společně s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 642 Kč. K tomu, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustraci v bankovním i nebankovním registru klientských informací (SOLUS), v insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem žalované uvedený v návrhu na uzavření smlouvy a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaná však svou povinnost hradit dohodnuté splátky řádně a včas porušila, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 25. 8. 2022. Kromě dlužné jistiny ve výši 29 713,96 Kč požadovala žalobkyně po žalované rovněž zaplacení dlužných poplatků ve výši 1 848,23 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 20. 10. 2021 do 22. 8. 2022 ve výši 3 529,55 Kč, úroku ve výši 17,99 % ročně z dlužné jistiny od 15. 9. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 29. 10. 2021 do 22. 8. 2022 ve výši 613,18 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za období od 15. 9. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 16. 9. 2021 smlouvu o rychlé půjčce [číslo] Smlouva byla uzavřena elektronicky tak, že žalovaná elektronicky podepsala návrh smlouvy, který byl následně elektronicky podepsán právní předchůdkyní žalobkyně. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta na její účet uvedený ve smlouvě částka ve výši 30 000 Kč, kterou se zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 17,99 % ročně, s poplatkem za pojištění ve výši 50 Kč měsíčně a s dalšími poplatky dle smlouvy a Ceníku v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 642 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky pro osobní úvěry, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a Všeobecné obchodní podmínky. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě prodlení žalované s některou platební povinností, je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné a od smlouvy o úvěru odstoupit. V souladu s Produktovými podmínkami se dlužné částky po splatnosti stávali součástí jistiny. Ve smlouvě v souladu s Ceníkem bylo dále stanoveno, že poplatek za zaslání upomínky činí 500 Kč. 4. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu vyplývá, že [právnická osoba] dne 16. 9. 2021 vyplatila částku 30 000 Kč na účet žalované uvedený ve smlouvě. Tento bankovní účet byl téhož dne [právnická osoba] zřízen pro žalovanou, jak je zřejmé z doložené smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb. Dále je pak ze souhrnného výpisu patrné, jak žalovaná postupně úvěr splácela. 5. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaná uvedla, že je od 1. 11. 2020 zaměstnána jako manuální pracovník s čistým měsíčním příjmem ve výši 23 000 Kč, bydlí v nájmu, její nezbytné měsíční výdaje činí 7 112 Kč, má zřízeny kreditní karty a kontokorenty s limity celkem 29 000 Kč a měsíční splátky jejích dosavadních úvěrů činí 8 311 Kč. 6. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala aktuální dluhy žalované, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; dále čerpala informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS); zohlednila příjmy uvedené žalovanou ve výši 23 000 Kč měsíčně a žalovanou uvedené pravidelné výdaje, o nichž žalovaná prohlásila, že jsou pravdivé a úplné. Nákladové složky předchůdkyně žalobkyně stanovila porovnáním žalovanou deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů se zohledněním místa bydliště, přičemž do výpočtu použila vyšší z obou částek. Dále předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila rizika na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.) Celkový skóring žalované byl proveden na základě aplikačního skóre (primárně sociodemografický profil) nebo integrovaného score – kombinace behaviorálního score (je napočítáno na základě platební historie na stávajících úvěrových produktech v RBCZ), transakčního score (vychází z transakčního chování na běžných účtech klienta) a BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů). Předchůdkyně žalobkyně provedla dále kontrolu insolvenčního rejstříku (bez záznamu), kontrolu databáze neplatných dokladů (doklad nenalezený v databázi MV), kontrolu interního black listu (IBL) (bez záznamu), vyhodnocení externích úvěrových registrů - BRKI/NRKI (bez negativního záznamu, tj. jen pozitivní úvěrová historie), v registru SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované původní věřitelka porovnávala její příjem a výdaje, výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta, která byla dostatečná pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně dále doložila sdělení právní předchůdkyně žalobkyně ve věci CBL s výsledkem, že o žalované nebyla nalezena negativní informace. 7. Z doloženého přehledu započtených splátek plyne, že žalovaná na pohledávku celkem uhradila 1 903,40 Kč. 8. Dopisem ze dne 25. 8. 2022 prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh okamžitě splatným k 25. 8. 2022 a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky 35 704,92 Kč. 9. Dne 27. 9. 2022 byla mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] a. s . uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, a to v souladu s rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. [rok] ze dne 29. 8. 2018. Na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovanou postoupena na [právnická osoba] a. s . Následně byla dne 1. 11. 2022 mezi [právnická osoba] a. s . a žalobkyní uzavřena další smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisy ze dne 13. 10. 2022 a z 22. 11. 2022 (odeslaný dne 22. 11. 2022 dle podacího archu), jímž byla zároveň vyzvána k neprodlené úhradě dlužné pohledávky vzniklé z titulu úvěrové smlouvy. K úhradě dlužné částky do sedmi dnů od odeslání výzvy byla žalovaná rovněž vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 22. 11. 2022, jejíž odeslání dne 22. 11. 2022 žalobkyně prokázala podacím archem. 10. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 11. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně (i její právní předchůdkyně) je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila. 12. Pro předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost:„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 13. Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit, je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jes