13 C 232/2022-68 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 103 372 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 27. 2. 2019 smlouvu [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalované částku 45 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny ve výši 45 000 Kč zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 43 241 Kč, jež je součtem kapitalizovaného úroku za poskytnutí zápůjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, přičemž celkovou částku se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 24 měsíčních splátkách po 3 677 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vyhodnocovala informace získané především z bankovních, nebankovních a dalších registrů, kontrolou příjmů a výdajů žalovaného a kontrolou výdajů na splátky úvěru. Příjem žalovaného byl ověřen z pracovní smlouvy a výplatních pásek a dále byl podroben skóringovému modelu pracujícímu s demografickými a behaviorálními daty. Takto byl zjištěn pravidelný měsíční příjem žalovaného 24 574 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 18 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny částkou 3 200 Kč, a to na základě údajů sdělených žalovaným, které právní předchůdkyně žalobkyně konfrontovala s právními instituty státní sociální politiky a částkami plynoucími ze statistických dat. Žalovaný však sjednané splátky řádně nehradil. Celkově pak žalovaný uhradil za dobu trvání smluvního vztahu 3 700 Kč a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen 43 484,82 Kč na jistině a 37 087,18 Kč na souhrnném poplatku. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 22 500 Kč, sankční poplatek ve výši 300 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 2 719,64 Kč kapitalizovaný ke dni 1. 2. 2022, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 484,82 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 43 484,82 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav. 4. Dne 27. 2. 2019 byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem ve výši 14 831 Kč, poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 11 876 Kč (celkem 43 241 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 24 měsíčních splátkách po 3 677 Kč (poslední splátka 3 670 Kč). Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v den uzavření smlouvy obdržel v hotovosti celou částku zápůjčky. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. V článku [anonymizováno] smluvních podmínek bylo sjednáno, že pokud žalovaný neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální výše smluvních pokut. V článku [anonymizováno] smluvních podmínek je pak uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených výdajů, které jí v důsledku prodlení žalovaného vzniknou, a to ve formě poplatku za upomínku a poplatku za vymáhání dluhu s tím, že poplatek za zaslanou upomínku činí 300 Kč (článek [anonymizováno] podmínek) a poplatek za zahájení vymáhání dluhu pak činí 1 000 Kč (článek [anonymizováno] podmínek). Z tabulek„ Výpočet smluvní pokuty“ a„ Výpočet zákonného úroku z prodlení“ pak plyne, že žalovaný uhradil dne 5. 4. 2019 částku 3 700 Kč a dále je patrný výpočet výše smluvní pokuty a kapitalizovaného úroku z prodlení. 5. Ohledně procesu uzavírání smlouvy a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], která vypověděla, že při uzavírání smlouvy musí klient předložit občanský průkaz a musí také doložit svůj příjem; předložené doklady se v roce 2019 ještě nekopírovaly, pouze se vyznačily do zákaznické karty. Zákaznickou kartu se žalovaným vyplnila svědkyně. Pokud jsou tedy zaškrtnuty výplatní pásky, pak jí byly předloženy. Údaj o interních splátkách vyplňuje do zákaznické karty obchodní zástupce. Výdaje klienta byly do zákaznické karty uváděny dle tvrzení klienta a dále nebyly nijak ověřovány. Žalovaný měl u právní předchůdkyně žalobkyně minimálně dvě půjčky. Z výpisu ze živnostenského rejstříku ze dne 20. 10. 2022 vyplynulo, že paní [jméno] [příjmení] má živnostenské oprávnění mimo jiné v oboru činnosti zprostředkování obchodu a služeb. 6. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu podepsanou žalovaným ze dne 27. 2. 2019. Dle zde uvedených údajů měl být žalovaný v době poskytnutí zápůjčky zaměstnán s průměrným čistým měsíčním příjmem 24 574 Kč, což mělo být ověřeno dvěma výplatními páskami. Další čisté příjmy domácnosti měly činit 18 000 Kč, celkové příjmy domácnosti tak byly vyčísleny částkou 42 574 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalovaného uvedeno, že žije s rodiči, je svobodný, bez vyživovací povinnosti. Žalovaný uvedl, že nemá zápůjčku u jiné společnosti ani kreditní kartu. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného je zde uvedeno, že splátky právní předchůdkyni žalobkyně činily 2 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje žalovaného pak byly vyčísleny částkou 3 200 Kč. 7. Pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 1. 2. 2022, který byl odeslán společně s výzvou k úhradě dne 11. 2. 2022, jak plyne z podacího lístku. 8. Dopisem ze dne 10. 2. 2022, odeslaným dle podacího lístku dne 11. 2. 2022, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do 17. 3. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od datace výzvy. Výzva byla odeslána dne 24. 5. 2022, což žalobkyně doložila podacím lístkem. 9. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce tak, jak ji upravuje § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“):„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 10. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu zápůjčka byla poskytována v souvislosti s jeho podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila. 11. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost:„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 12. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 13. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že„ Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“ 14. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv.„ maximální harmon