13 C 272/2022-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 29 450 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalované částku ve výši 11 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny ve výši 11 000 Kč zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 800 Kč, jež je součtem kapitalizovaného úroku za poskytnutí úvěru za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 200 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 330 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila. Celkově pak žalovaná uhradila za dobu trvání smluvního vztahu 2 050 Kč a zůstala právní předchůdkyni žalobkyně dlužna 11 000 Kč na jistině a 6 750 Kč na souhrnném poplatku. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 483,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 183,27 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 20,82 % ročně z částky 11 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny ve výši 10 000 Kč zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 000 Kč, jež je součtem kapitalizovaného úroku za poskytnutí zápůjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila. Celkově pak žalovaná uhradila za dobu trvání smluvního vztahu 6 300 Kč a zůstala právní předchůdkyni žalobkyně dlužna 9 100,07 Kč na jistině a 2 599,93 Kč na souhrnném poplatku. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 613,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 825,97 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 100,07 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 24,57 % ročně z částky 9 100,07 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná, přičemž tyto údaje byly dále ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované, jež jsou obsahem Zákaznické karty. Všechny doklady však žalobkyně nemá k dispozici, jelikož je zákazníci právní předchůdkyni žalobkyně pouze předkládají při uzavření smlouvy. V tomto ohledu žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, v němž soud dospěl k závěru, že je postačující, aby listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, když jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a tudíž není důvod pochybovat o tom, že tyto listiny byly skutečně předloženy. Žalovaná pak výslovně stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila její schopnost spotřebitelský úvěr splácet a prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení toho, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. V této souvislosti žalobkyně podotkla, že v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů by se žalovaná mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu a že nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr dopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Teprve po vyhodnocení získaných informací byly se žalovanou uzavřeny předmětné smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala společně s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč (celkem 18 000 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. 4. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu podepsanou žalovanou ze dne 24. 1. 2020. Dle zde uvedených údajů měla být žalovaná v době poskytnutí úvěru na mateřské či rodičovské dovolené s průměrným čistým měsíčním příjmem 7 600 Kč a dalším měsíčním příjem ve výši 2 000 Kč, což mělo být ověřeno dokladem o přiznání mateřské/rodičovské a složenkami. Celkem měsíční příjmy žalované měly činit 9 600 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalované uvedeno, že bydlí u rodičů, je svobodná, má 1 vyživovací povinnost. Měsíční výdaje žalované na bydlení byly vyčísleny částkou 900 Kč a osobní výdaje pak částkou 5 800 Kč, což mělo být ověřeno fakturami za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO; celkem uváděné měsíční výdaje žalované činily 6 700 Kč. 5. Dále byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalované částku 11 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala společně s úrokem ve výši 2 200 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč (celkem 19 800 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 330 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. 6. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu podepsanou žalovanou ze dne 11. 5. 2020. Dle zde uvedených údajů měla být žalovaná v době poskytnutí úvěru na mateřské či rodičovské dovolené s průměrným čistým měsíčním příjmem 9 971 Kč, další měsíční příjem žalované činil 2 000 Kč a příjmem partnera činil 46 578 Kč, což mělo být ověřeno dokladem o přiznání mateřské/rodičovské, složenkami a výplatními páskami. Celkem tak měsíční příjmy žalované měly činit 58 549 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalované uvedeno, že bydlí u rodičů a má 2 vyživovací povinnosti. Měsíční výdaje žalované na bydlení byly vyčísleny částkou 1 000 Kč a osobní výdaje pak částkou 14 800 Kč, na spoření či pojištění žalovaná měsíčně platila 500 Kč, splátky úvěrů činily 1 400 Kč, další výdaje pak byly vyčísleny částkou 6 000 Kč; celkem tak uváděné měsíční výdaje žalované činily 23 700 Kč. Výdaje žalované měly být ověřeny fakturami za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. 7. Výše uvedené pohledávky za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 3. 2. 2022, který byl odeslán 4. 2. 2022, jak plyne z podacího archu. 8. Předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 29. 4. 2022. Výzva byla odeslána dne 19. 4. 2022, což žalobkyně doložila podacím lístkem. 9. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smluv o úvěru tak, jak tento typ smlouvy upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 10. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně (resp. její právní předchůdce) je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí zápůjčka byla poskytována v souvislosti s její podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila. 11. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřeb