20 C 320/2022-61 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 97 571,97 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 8. 2021, uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 94 571,97 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 20. 2. 2022. Tutu částku žalovaný nezaplatil. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 97 571,97 Kč od 21. 2. 2022 do zaplacení. Tvrzená pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Předchůdkyně žalobkyně rovněž posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit, když před uzavřením smlouvy byla provedena lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích dlužníků ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalobkyně souhlasila s úhradou dluhu žalovanou ve splátkách. 2. Žalovaný se k věci nijak konkrétně nevyjádřil. Ve svých podáních pouze uvedl, že svůj dluh uhradí, avšak nijak neuvedl jak vysoký, případně, zda nějakou část tvrzené pohledávky uznává či nikoliv. 3. Následně soud nařídil jednání, ke kterému se nikdo nedostavil, když žalobkyně byla řádně omluvena a žalovaný opakovaně uváděl, že je nemocen a nemůže se dostavit, ale svá tvrzení ničím nedoložil, ačkoliv přislíbil, že potvrzení o lékaře dodá, a proto soud jednal a na jednání provedl listinné důkazy, které jsou součásti spisu a z nich zjistil níže uvedené skutečnosti. 4. Žalobkyně soud předložila smlouvu o revolvingovém úvěru, která měla být uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně a na základě které se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 60 000 Kč Smlouva není podepsána. Nedílnou součástí smlouvy měly být i standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla být podepsána žalovaným za pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaný měl nejdříve zaregistrovat na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kam měla dát své osobní údaje (loan application info) a následně vygenerované heslo. Avšak tento tvrzený způsob předložené důkazy neprokazují, když žádné konkrétní důkazy k tomuto nebyly předloženy. Soud pouze zjistil, že žalovaný poskytl své údaje jako telefon, číslo účtu a email, avšak nebylo zjištěno, že by jakkoliv odsouhlasil znění smlouvy. 5. Z platební informace s datem splatnosti ke dni 20. 2. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalovaného za ním eviduje částku k úhradě ve výši 43 424,12 Kč. 6. Ze sdělení [anonymizováno] ze dne 10. 5. 2023 soud zjistil, že majitelem účtu [bankovní účet] je žalovaný. Z potvrzení o provedené platbě ke dni 7. 9. 2021, 6. 9. 2021, 20.8.2021, 25. 10. 2021 a 8. 9. 2021 soud zjistil, že předchůdkyni žalobkyně na účet žalovaného zaslala 65 360 Kč. Z přehledu úhrad soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně eviduje úhradu ze strany žalovaného v celkové výši 12 860,61 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 3. 2022, která byla odeslána téhož dne žalovanému a ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil a vzal za prokázané, že předmětná pohledávka ve smyslu § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“ byla postoupena na žalobkyni. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky řízení vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru, jak tvrdila žalobkyně. Nebylo prokázáno, že by žalovaný, jakkoliv projevil svou vůli odsouhlasit předmětnou smlouvu, když ani podpis předchůdkyně nebyl prokázán. Tedy požadavek žalobkyně vyplývající ze smlouvy o úvěru soud posoudil jako nedůvodný. 9. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně v období od 20. 8. 2021 až 25. 10. 2021 poskytla na účet žalovaného celkovou částku 65 360 Kč, a to bez právního důvodu. Shodně tak bylo prokázáno, a to z přehledu úhrad, že i žalovaný zaplatil předchůdkyni žalobkyně bez právního důvodu částku 12 860,61 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla tvrzená pohledávka postoupena, dopustil bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z, dle kterého„ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo mimo jiné získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl,“, a to ve výši 52 499,61 Kč. 10. Žalobkyni vzniklo i právo na úhradu úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost prvního dne po dni, do kterého byl žalovaný povinen plnit. K vrácení bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 3. 2023, ve kterém byla stanovena lhůta k plnění do tří dnů od doručeno. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalovanému uvedená výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že„ došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání“, tedy dne 21. 3. 2023, tj. poslední den lhůty připadl na 24. 3. 2023, a od 25. 3. 2023 vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., tj. ve výši 15% ročně z dlužné částky, a proto soud žalobě i v tomto rozsahu vyhověl. 11. Ve zbytku požadovaného nároku soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku), když se jedná o tvrzené pohledávky založené na smlouvě, u které nebylo prokázáno, že by ji účastníci uzavřeli. 12. V daném případě bylo namístě poučit žalobkyni dle § 118a o.s.ř. ohledně nedostatečně prokázaných tvrzení, ale vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se omluvila z jednání, tedy se dobrovolně vzdala této možnosti, soud rozhodl na základě listin, které měl k dispozici. 13. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch žalobkyně a její neúspěch, při započítání i příslušenství je téměř totožný, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.