22 C 56/2023-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 11 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 10 400 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 bylo jeho vozidlo [registrační značka], [VIN kód], vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Dále žalovaná částka představuje co do 5 200 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 bylo jeho vozidlo [registrační značka], [VIN kód] vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvky požadovala žalobkyně zaplacení poplatků spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 600 Kč. Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala v obou případech zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 11. 11. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 5 200 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Dále byl žalovaný vyzván také dopisem ze dne 15. 11. 2021 k úhradě zákonného příspěvku ve výši 5 200 Kč, a to rovněž do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou v dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie„ osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 do 2 500 cm3“. K uhrazení dlužných příspěvků, nákladů na jejich uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván dalšími upomínkami, a nakonec též předžalobními výzvami ze dne 16. 3. 2022 a 13. 4. 2022, které byly podle informací o odesílání zásilek odeslány v tytéž dny. 5. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla:„ Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti. 6. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla:„ (1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že„ (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že„ (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž vozidla spadají do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Jelikož k prvnímu vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 80 a k druhému taktéž po dobu 80 dnů (celkem 160 dnů), činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 10 400 Kč. 7. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat v obou případech náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikované období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:„ (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a„ Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč“ 8. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala od data 25. 1. 2022 v případě prvního příspěvku a od data 30. 1. 2022 v případě druhého příspěvku v zákonné výši. 9. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. 10. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 252 Kč.