23 C 27/2023-86 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 359,99 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 5. 2019, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a ten se jí současně zavázal kromě jistiny zaplatit předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 5 302 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil celkem částku 4 390 Kč (dne 10. 6. 2019 částku 280 Kč, 14. 6. 2019 částku 300 Kč, dne 4. 7. 2019 částku 900 Kč, dne 15. 7. 2019 částku 1 000 Kč, dne 9. 8. 2019 částku 300 Kč, 16. 8. 2019 částku 600 Kč, dne 13. 9. 2019 částku 1 010 Kč). Uhrazené platby byly ve výši 2 431,93 Kč započteny na jistinu a ve výši 1 958,07 Kč na výše uvedený poplatek. Předchůdkyně žalobkyně před sjednáním smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splatit zápůjčku, a to na základě informací a dokladů od žalovaného, provedla také lustraci žalovaného v dostupných registrech a rejstřících. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Společně s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána výzva k okamžitému splacení dluhu do 17. 3. 2022. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny 4 568,07 Kč, poplatku 3 091,92 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 3 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 258,50 Kč (úrok z prodlení do 1. 2. 2022) a sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč (4 x 300 Kč za zaslané upomínky a 1x 1 000 Kč za zahájení vymáhání dluhu dle čl. 6 a 6.4. smluvních podmínek). Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení 11,75 % p. a. z částky 4 568,07 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 29 % p. a. z částky 4 568,07 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že na základě předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 30. 5. 2019 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaný měl dle smlouvy vrátit nejen 7 000 Kč, ale také poplatek ve výši 5 302 Kč (932 Kč – úrok, 2 728 Kč – poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč), a to v pravidelných 45týdenních splátkách ve výši 274 Kč (poslední splátka činila 246 Kč). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, ze kterých soud zjistil, že pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, výše poplatku za zaslanou upomínku činila 300 Kč a výše poplatku za vymáhání dluhu činila 1 000 Kč (článek 6.1., 6.3. a 6.4.). Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z historie úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku splatil celkem 4 390 Kč (dne 10. 6. 2019 zaplatil částku 280 Kč, 14. 6. 2019 částku 300 Kč, dne 4. 7. 2019 částku 900 Kč, dne 15. 7. 2019 částku 1 000 Kč, dne 9. 8. 2019 částku 300 Kč, 16. 8. 2019 částku 600 Kč, dne 13. 9. 2019 částku 1 010 Kč). 4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že je svobodný, žije na ubytovně, pracuje jako operátor výroby na plný pracovní úvazek, jeho příjem činí 16 169 Kč a odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč. Dále uvedl, že má bankovní účet, nemá kreditní kartu ani zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaný měl dle zákaznické karty právní předchůdkyni žalobkyně předložit pracovní smlouvu ze dne 12. 12. 2018 a 2 výplatní pásky za únor a březen 2019. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce únor 2019 a březen 2019 byl zjištěn jeho čistý měsíční příjem ve výši 15 096 Kč a 17 243 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o zápůjčce nebyla na žalovaného vedena žádná exekuce. Žalobkyně dále doložila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila prostřednictvím bankovního a nebankovního registru klientských informací, ve kterém měl žalovaný negativní výsledek. 5. Upomínkami ze dne 10. 11., 29. 12. 2019, 10. 2., 24. 2., 23. 3., 27. 4. a 27. 8. 2020 a 22. 12. 2021 byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 a násl. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 1. 2. 2022 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data doručení, nejpozději do 17. 3. 2022, když oznámení s výzvou mu bylo odesláno dne 11. 2. 2022. Dne 24. 5. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 6. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně smlouvu s žalovaným sepisovala na adrese [anonymizována dvě slova]. Obecně postupovala tak, že si klientem nechala předložit občanský průkaz, smlouvu o ubytování nebo rozpis služeb, pracovní smlouvu, výplatní pásky nebo výpis z účtu, údaje z těchto listin zadala do systému a pak jí přišla SMS na jakou částku mohla úvěr poskytnout. V tomto případě žalovaný žádal 12 000 Kč, ale dostal pouze 7 000 Kč. Samozřejmě se také stávalo, že došla zamítavá odpověď a půjčku nemohla poskytnout. Pokud je v zákaznické kartě uvedeno, že jí byla předložena pracovní smlouva a 2 výplatní pásky, pak tu skutečnost, že jí byla předložena i ubytovací smlouva zřejmě pouze zapomněla zapsat, neboť si ji vždy vyžádala. Bez pokynu firmy si doklady nesměla kopírovat. Pokud je ve spise založena výplatní páska, pak zřejmě [anonymizováno] požadoval doložení příjmů, v takovém případě klient musel předložit kopii výplatní pásky. Ohledně závazků spoléhala pouze na sdělení klienta, které zapsala do zákaznické karty, až firma si takto sdělené údaje ověřuje v bankovních a nebankovních registrech. Výši nájemného zjistila ze smlouvy o ubytování, ohledně ostatních nákladů vycházela z tvrzení žalovaného. Pokud je uvedena částka příjmu v zákaznické kartě, pak vyšla ze zprůměrované částky z doložených výplatnic. Další příjem domácnosti ve výši 2 000 Kč byl asi z brigády, který však žalovaný nebyl schopen doložit. Náklady se myslí např. za ubytování, jídlo, další závazky, případně další výdaje, např. na telefon, léky apod. Průměrně jednání s klientem takto trvá asi hodinu, v současné době vyhodnocování úvěru trvá v řádu několika minut. Na schůzku chodí již s finanční částkou. 7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle § 2390 odst. 1 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumen