23 C 96/2021-96 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 1 445 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky 1 445 000 Kč od 14. 10. 2021 do zaplacení jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaná jako prodávající podepsala s , jméno FO, jako kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , za sjednanou kupní cenu 1 700 000 Kč. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2020, č. j. 24 Cdo 3278/2019-382, bylo určeno, že výše specifikovaná kupní smlouva nebyla platně uzavřena, a protože , jméno FO, na základě kupní smlouvy plnil, když prostřednictvím úvěru zaplatil částku 1 445 000 Kč, je žalovaná povinna tuto částku vrátit žalobkyni, která je v současné době insolvenční správkyní , jméno FO, (dále jen „dlužníka“). Protože žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po výzvě žalobkyně, žádá žalobkyně vedle žalované částky i úroky z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění poskytnuté ve výzvě žalobkyně.2. Žalovaná nárok žalobkyně pokládá za nedůvodný, neboť žádné finanční prostředky dle smlouvy neobdržela, což od samého počátku namítala v řízení vedeném Okresním soudem v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 59/2014, v rámci kterého byl následně vydán rozsudek Nejvyššího soudu zmíněný žalobkyní. Žalovaná rozsáhle popisovala, co předcházelo uzavření předmětné kupní smlouvy. Uvedla, že na počátku žalovaná čelila dvěma exekucím nařízeným pro uspokojení pohledávky ve výši 4 762 Kč v jednom případě a pro uspokojení pohledávky ve výši 876,50 Kč v druhém případě. V rámci těchto exekučních řízení byly exekučními příkazy postiženy nemovité věci žalované. Ze strachu, aby o nemovité věci nepřišla, oslovila žalovaná společnost , právnická osoba, ., prostřednictvím které uzavřela dne 26. 9. 2012 smlouvu o spotřebitelském úvěru se společností , právnická osoba, . Mimo úvěrovou smlouvu podepsala i smlouvu o zřízení zástavního práva, rozhodčí smlouvu a exekutorský zápis s dohodou o prohlášení o uznání dluhu s přímou vykonatelností. Na žalovanou byl při podpisu těchto listin vytvářen nátlak, žalovaná tyto listiny musela uzavřít v časové tísni, bez předchozího prostudování. Z poskytnutého úvěru byly zaplaceny obě exekuce žalované, provize za zprostředkování úvěru a dále mělo být žalované vyplaceno 400 000 Kč (resp. rozdíl mezi touto částkou a částkou, která byla použita na vyplacení exekucí). Exekuce sice byly vyplaceny, žádnou další částku však žalovaná neobdržela. Dne 10. 12. 2012 pak žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce, kterou se měl předchozí úvěr žalované přeúvěrovat. Z půjčky ve výši 952 000 Kč byla zaplacena částka 575 000 Kč společnosti , Anonymizováno, na splacení předchozího úvěru, částka 275 000 Kč byla poskytnuta , jméno FO, a , jméno FO, jako provize, částka 102 000 Kč měla nýt vyplacena žalované, k tomu však ale v rozporu se smlouvou nedošlo. Následně byla žalovaná , jméno FO, vmanipulována do uzavření kupní smlouvy, kdy se mělo jednat pouze o tzv. „dočasný“ převod nemovitostí ve vlastnictví žalované na dlužníka , jméno FO, . Kupní cena byla sjednána ve výši 1 700 000 Kč, kdy částka 255 000 Kč měla být žalované vyplacena v hotovosti a částku 1 445 000 Kč měl dlužník uhradit z úvěru, který mu měla poskytnout , Anonymizováno, Žalovaná však dle svého tvrzení neobdržela ani částku 255 000 Kč (tato částka není předmětem žaloby), neobdržela však ani částku 1 445 000 Kč, neboť částku 986 000 Kč obdržela společnost , právnická osoba, , a to k úhradě pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce, částka ve výši 250 000 Kč byla poukázána ve prospěch třetí osoby, , jméno FO, , s tím, že tyto prostředky měly být následně určeny pro , jméno FO, a částka 209 000 Kč byla poukázána na účet , jméno FO, , opět s tím, že tyto prostředky měly být následně poukázány , jméno FO, . Společnosti , právnická osoba, ani , jméno FO, však nesvědčil žádný důvod, pro který by byla žalovaná zavázána těmto osobám cokoliv plnit. Žalované tak žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo, to vzniklo pouze , jméno FO, jako konečnému příjemci finančních prostředků. Dlužník aktivně s , jméno FO, spolupracoval a pomohl tak žalovanou připravit o její nemovitosti, to vše za slíbenou úplatu. Žalovaná tak nemůže být osobou, která by měla cokoliv vracet, navíc vymáhání předmětné částky po žalované je vzhledem k výše uvedenému v rozporu s dobrými mravy. Na jednání soudu pak žalovaná vznesla námitku promlčení.3. Soud nejprve rozsudkem ze dne 9. 6. 2022, č. j. 23 C 96/2021-51, žalobu zamítnul. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2023, č. j. 38 Co 135/2022-65, však bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.4. Soud prvého stupně po vrácení věci pokračoval v řízení a provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav. V kupní smlouvě ze dne 30. 1. 2013 se žalovaná jako prodávající zavázala převést své vlastnické právo k pozemku p. č. , hodnota, , ke stavbě č. p. , Anonymizováno, postavené na pozemku p. č. , hodnota, a k pozemku p. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětné nemovité věci“) na dlužníka , jméno FO, . Kupní cena byla sjednána na částku 1 700 000 Kč, přičemž částka ve výši 255 000 Kč měla být zaplacena dlužníkem v hotovosti před podpisem kupní smlouvy. Zbylá částka ve výši 1 445 000 Kč měla být zaplacena z úvěru poskytnutého dlužníku , Anonymizováno, ., přičemž částka ve výši 986 000 Kč měla být zaplacena na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, ., částka ve výši 250 000 Kč měla být zaplacena na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . a konečně částka ve výši 209 000 Kč měla být zaplacena na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .5. Dle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 30. 1. 2013 uzavřené mezi dlužníkem a , Anonymizováno, . bylo mezi smluvními stranami sjednáno, že , Anonymizováno, . poskytne dlužníku úvěr ve výši 1 445 000 Kč na nákup nemovitostí a dlužník se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 3,69 % nejpozději do 27 let. Úvěr byl zajištěn zástavním právem zřízeným na nemovitostech žalované.6. Ze sdělení , Anonymizováno, . ze dne 31. 3. 2023 vyplývá, že úvěr poskytnutý dlužníku , jméno FO, byl čerpán na základě příkazu k čerpání ze dne 31. 1. 2013. Dle příkazu k čerpání ze dne 30. 1. 2013 a dle výpisu z běžného čerpacího účtu byly peněžní prostředky v celkové výši 1 445 000 Kč vyplaceny dle ujednání uvedeném v kupní smlouvě.7. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2020, č. j. 24 Cdo 3278/2019-382, bylo určeno, že žalovaná je vlastnicí předmětných nemovitých věcí, neboť „bylo prokázáno, že účastníci listinu označenou jako kupní smlouva v jeden den na zcela jiných místech sice podepsali, avšak pravděpodobně žalobkyně (pozn. zde žalovaná) coby adresát návrhu (oblát) písemně neoznámila žalovanému (pozn. míněno dlužníku) coby navrhovateli přijetí návrhu, přičemž mezi účastníky nebyla účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli smlouvy (oferentovi), je třeba ve skutkových poměrech této věci uzavřít, že ve smyslu shora vyložené právní úpravy občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. mezi těmito účastníky nedošlo dne 30. ledna 2013 k uzavření předmětné kupní smlouvy. Příslušnému katastrálnímu úřadu tak byla dne 30. ledna 2013 svědkem , jméno FO, předložena s návrhem na vklad listina sice účastníky podepsaná a označená jako kupní smlouva, která však mezi účastníky zákonem předepsaným způsobem nebyla uzavřena.“ Nejvyšší soud proto uzavřel, že „v daném případě k řádnému převodu vlastnického práva k předmětnému nemovitému majetku ze žalobkyně na žalovaného nedošlo, neboť zde neexistoval právní titul k takovému převodu.“8. Dopisem ze dne 4. 10. 2021 byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 445 000 Kč do sedmi dnů od doručení tohoto dopisu. Tato výzva byla žalované dle doručenky doručena dne 6. 10. 2021.9. Dle výpisu z insolvenčního rejstříku, přihlášky pohledávky a seznamu přihlášených pohledávek byla do insolvenčního řízení dlužníka přihlášena mj. i pohledávka společnosti , právnická osoba, ve výši 1 483 506,56 Kč (jistina) a ve výši 494 261,24 Kč (příslušenství), kdy se jedná o pohledávku vzniklou ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 30. 1. 2013, kterou s dlužníkem uzavřela , Anonymizováno, .10. Soud neprovedl důkazy žalované, a to výslechem , jméno FO, , smlouvou o půjčce mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ze dne 10. 12. 2012 a protokoly z jednání ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 13 C 59/2014, neboť tyto důkazní návrhy pokládá za nedůvodné, mající prokázat nemravné jednání třetích osob vůči žalované, avšak jak soud uvede níže, tyto skutečnosti nemohou mít na povinnost žalované vydat bezdůvodné obohacení žádný vliv.11. Dle ustan