6 C 40/2023-37 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozsudku, jímž by došlo k nahrazení projevu vůle žalovaného se smlouvou o zřízení věcného břemene k pozemku parc. [číslo] zapsanému na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek“) ve výlučném vlastnictví žalovaného ve prospěch žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy. K tomuto žalobkyně dále uvedla, že s žalovaným dne 4. 11. 2018 uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemeni, v níž bylo dohodnuto, že smlouva o zřízení věcného břemene bude mezi účastníky uzavřena nejpozději do dvanácti měsíců od převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], [ulice], obnova sítě NN (část 2)“ (dále jen„ stavba“) žalobkyní, přičemž stavba byla ukončena a předána dne 25. 2. 2021. Žalovaný byl následně opakovaně vyzýván k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak neúspěšně, jelikož zásilky od žalobkyně nepřebírá a žalobkyni tak nezbývá, než podat vůči žalovanému předmětnou žalobu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z doložené smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene [číslo] uzavřené mezi žalobkyní (budoucí oprávněnou z věcného břemene) a žalovaným jako výlučným vlastníkem pozemků (budoucí povinný z věcného břemene) dne 12. 2. 2018 soud zjistil, že v této smlouvě se oba účastníci zavázali uzavřít nejpozději do dvanácti měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby, ze strany žalobkyně od zhotovitele smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemku žalované. Předmětná stavba přitom měla představovat síť technického vybavení, jež bude zřízena a provozována ve veřejném zájmu. Budoucí věcné břemeno mělo mít povahu osobní služebnosti energetického vedení a mělo být zřízeno za účelem umístění distribuční soustavy, vedení NN na pozemku žalovaného a za účelem jejího provozování, jejímž obsahem bude právo oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na pozemku a provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace a zlepšení její výkonnosti včetně jejího odstranění, a to za jednorázovou náhradu ve výši 1 000 Kč. Předpokládaný průběh věcného břemene byl pak zakreslen v situačním snímku tvořícím nedílnou součást smlouvy, přičemž bylo ve smlouvě dále ujednáno, že přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu, jenž se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene (smlouva o smlouvě budoucí). Žalovaný je výlučným vlastníkem předmětného pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (informace o pozemku z katastru nemovitostí). 4. Rozhodnutím Městského úřadu Hodonín jakožto stavebního úřadu byl dne 17. 9. 2021 žalobkyni udělen kolaudační souhlas s užíváním předmětné stavby (rozhodnutí [číslo jednací]). Z doloženého zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby bylo soudem zjištěno, že žalobkyně stavbu od zhotovitele převzala dne 25. 2. 2021. 5. Žalobkyně dále doložila návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, jež má být na základě výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí uzavřena mezi účastníky, z něhož je zřejmé, že žalobkyní navrhované znění smlouvy plně odpovídá podmínkám dojednaným ve smlouvě o smlouvě budoucí, kdy její součástí je rovněž geometrický plán vymezující rozsah věcného břemene, přičemž přesné znění této smlouvy je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 6. V čestném prohlášení ze dne 15. 3. 2022 mandatář žalobkyně stvrdil, že zaslal žalovanému výše uvedený návrh smlouvy o zřízení věcného břemene včetně geometrického plánu k podpisu, žalovaný však ani přes urgence žádným způsobem nereagoval. K uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene byl žalovaný vyzván také předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2022, k níž žalobkyně doložila výpis z aplikace České pošty„ Sledování zásilek“, z něhož je patrné, že zásilka byla vrácena zpět žalobkyni, jelikož si ji žalovaný nevyzvedl. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí ve smyslu § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem“. V této smlouvě bylo mezi účastníky dohodnuto, že v budoucnu dojde k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemcích ve vlastnictví žalovaného ve prospěch žalobkyně, a to za náhradu, přičemž se bude jednat o osobní služebnost energetického vedení. Tuto služebnost je pak třeba podřadit pod pozemkovou služebnost inženýrské sítě dle § 1267 odst. 1 občanského zákoníku:„ Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.“ Předmětnou stavbu inženýrské sítě přitom žalobkyně realizovala za účelem výkonu svého práva obsaženého v § 25 odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který žalobkyni umožňuje„ v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení“. Energetický zákon žalobkyni dále v § 25 odst. 4 ukládá povinnost„ zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu.“ Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene vyplývající z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí a neposkytl žalobkyni za tímto účelem potřebnou součinnost, nezbylo žalobkyni, než se domáhat nahrazení souhlasu žalovaného s touto smlouvou soudem prostřednictvím žaloby podané v souladu s § 1787 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě.“ Jelikož doložený návrh smlouvy byl v souladu s náležitostmi, jež měla tato smlouva obsahovat dle ujednání smlouvy o smlouvě budoucí, soud žalobě vyhověl a nahradil svým rozhodnutím souhlas žalovaného s uzavřením smlouvy. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění).