7 C 90/2016-326 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou ze dne 15. 2. 2016 požadoval žalobce zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že je spoluvlastníkem ideálního podílu ve výši 7/8 výše uvedených nemovitostí, přičemž [jméno] [příjmení] je zapsaným vlastníkem zbývající 1/8. [jméno] [příjmení] se narodil v [anonymizováno] [číslo] a s ohledem na jeho narození je nepochybné, že v době podání návrhu již nežil. 2. Soud ustanovil žalovanému opatrovníka a rozhodl rozsudkem ze dne 8. 9. 2017, č.j. 7 C 90/2016-142 ve spojení s doplňujícím usnesením tak, že vypořádal spoluvlastnictví, přikázal celou nemovitost do vlastnictví žalobce a zavázal ho vyplatit vypořádací podíl. Následně byl rozsudek zrušen Krajským soudem v Brně, č.j. 38 Co 306/2017-157 ze dne 31. 7. 2018, když zrušení a vrácení věci prvostupňovému soudu odůvodnil tak, že nelze rozhodnout o vypořádání s opatrovníkem, když rozsudek by se stal nevykonatelným, neboť by nebylo komu vyplatit vypořádací podíl a soud prvního stupně by měl nejprve vyřešit otázku případných dědiců. 3. Následně soud řešil otázku případných dědiců, když po několika letech a dodatečných dědických řízení bylo zjištěno, že v současnosti předmětný pozemek vlastní žalobce a současný žalovaný, o čemž bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č.j. 7 C 90/2016-255 ze dne 27. 10. 2022. 4. Žalobce následně nechal vypracovat nový znalecký posudek, dle kterého obvyklá cena nemovitosti činila 2 033 260 Kč a setrval na svém návrhu, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví, současně zdůraznil, že rozdělení předmětných nemovitostí není možné, neboť pozemek se zahradou tvoří jeden celek sloužící jednomu účelu a další pozemky na předmětný pozemek navazují a jejich zmenšením by došlo k poklesu ceny, zemědělské pozemky by byly neobdělávatelné a navrhl vyplatit žalovanému jako vypořádací díl částku 79 245 Kč. 5. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že se mu zdá cena nízká a že by soud měl vypracovat nový znalecký posudek. 1. Následně soud nařídil jednání, ve kterém shrnul dosavadní průběh řízení a provedl nové důkazy, a to znalecký posudek č. 5428-28/ 2022 a seznam na [list vlastnictví]. Jednání se účastnil pouze žalobce, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 2. Před zrušením rozsudku byl k věci proveden především znalecký posudek č. 3830-90/2015 ze kterého soud zjistil, že cena předmětných nemovitostí ke dni 6. 5. 2015 činila 930 000 Kč (za stavbu RD a pozemku parc.č. st. [anonymizováno], parc. [číslo]) a 51 630 Kč (pozemky parc.č. [rok], parc. č. [rok], parc. [číslo]). Z výpovědi znalkyně dále zjistil, že v okolí pozemku jsou obdělávaná pole. Znalkyně dále doporučila zahradu ponechat u rodinného domu a tuto celistvost nerušit. Na pozemcích jsou ovocné stromy. Jako zahrada je využíván nejen pozemek [číslo] ale také [číslo], přičemž tento pozemek leží mimo zastavitelné území a pozemek [rok] je užíván jako pole. Všechny pozemky byly udržované, bylo o ně pečováno. 3. Ze seznamu [list vlastnictví] soud zjistil, že předmětné pozemky jsou ve spolupodílovém vlastnictví žalobce a žalovaného, a to žalobce o velikosti podílu [číslo] a žalovaný [číslo]. 1. Ze znaleckého posudku č. 5428-28/ 2022, který vypracovala znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 24. 5. 2022, soud zjistil, že cena předmětných nemovitostí stoupla, a to na částku 2 033 260 Kč. Dále bylo zjištěno, že znalkyně při vypracování znaleckého posudku použila ceny skutečně prodaných nemovitostí v místě, a to v roce 2021 a 2022. Znalecký posudek byl vypracován odborně, neobsahoval nejasnosti, byl jednoznačně vysvětlen a závěry zde uvedené byly řádně odůvodněny. Znalecký posudek rovněž obsahuje fotografie místa a porovnávaných nemovitostí a je opatřen znaleckou doložkou. 1. Podle § 1142 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit. 1. Podle § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 1. Podle § 1144 odst. 1 a 3 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 1. V řízení bylo prokázáno, a to seznamem [list vlastnictví], že spoluvlastníky předmětných nemovitostí ke dni rozhodování soudu je žalobce, a to o velikosti podílu 123/128 a žalovaný o velikosti podílu 5/128. Dále bylo v řízení prokázána cena předmětných nemovitostí, a to ve výši 2 033 260 Kč. 1. V předmětné věci se jedná o vypořádání 5 nemovitostí (rodinný dům s nádvořím, zahrada na tento dům navazující p. [číslo] o výměře [výměra], orná půda parcela [číslo] o výměře [výměra], která navazuje na zahradu, parcela [rok] ostatní plocha, sloužící jako polní cesta a orná půda navazující na polní cestu, parcela č. [rok] o výměře [výměra]). Primární zásadou vypořádání spoluvlastnictví je ve smyslu § 1144 o.z., rozdělení věci, a proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda lze nemovitosti rozdělit bez toho, že by poklesla jejich hodnota a v případě zemědělských pozemků, aby rozdělením nevznikly neobdělavatelné části půdy. 1. Žalobce v současnosti nemovitosti užívá a má nadále zájem je užívat. Žalovaný se teprve nedávno o existenci nemovitosti dozvěděl, nemovitosti neužívá. K žalobě se žalovaný vyjádřil pouze co do ceny, kdy uvedl, že posudek je podhodnocený a nechce hradit náklady řízení, když žalobci navrhl seriózní cenu, kterou on však odmítl, bez toho, že by žalovaný uvedl, jakou cenu navrhoval. 1. Již před zrušením původního rozsudku bylo prokázáno, a to z původního znaleckého posudku a z vyjádření znalkyně, že nemovitosti (dům se zahradou) nelze rozdělit tak, aby po jeho rozdělení vznikly dvě obyvatelné části, dvě samostatné jednotky. V řízení bylo prokázáno, že v předmětné nemovitosti žije žalobce, když před tím tam žili jeho rodiče, což bylo prokázáno přípisem [stát. instituce] ze dne 1. 11. 2013. Bylo také prokázáno, že došlo ke zhodnocení nemovitosti a že se o předmětnou nemovitost žalobce stará a užívá ji, když z výpovědi znalkyně bylo také prokázáno, že k domu přináleží zahrada, na které se nacházejí vzrostlé stromy, přičemž tento pozemek je užíván jako zahrada přináležející k domu. Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že zahrada má rozlohu [výměra], tedy [číslo] činí [výměra], není k ní samostatná přístupová cesta, a jejím rozdělením by vznikl pozemek, který nelze plnohodnotně užívat jako zahradu a z výpovědi znalkyně bylo prokázáno, že rozdělením zahrady by klesla její cena. 1. Dále soud opakuje zjištění učiněná již v průběhu řízení před zrušením rozsudku, a to, co se týká rozdělení ostatních pozemků, tj. parcely [číslo] o výměře [výměra], navazující přímo na zahradu, která končí u pozemku č. [rok], tj. polní cesta o výměře [výměra], za kterou se nachází pozemek parcela č. [rok] o výměře [výměra]. Celková plocha pozemků je [výměra] a převážně, až na polní cestu, slouží k zemědělským účelům. Rozloha svědčí o tom, že rozdělení by bylo možné, když žalovanému by měl připadnout pozemek o rozloze [výměra]. Dle sdělení znalkyně by bylo možno dvojí dělení. První varianta by spočívala ve vytvoření úzkého pásu podél všech těchto pozemků, s tím, že takto vytvořený pozemek by nebyl řádně zemědělsky využitelný, jednalo by se o úzký pruh, který by nebylo možno řádně obdělávat, když navíc by došlo k dělení u zástavby, kde i ostatní mají své zahrady a v případě, kdy by pozemek nebyl obdělávatelný, by mohlo dojít k zanesení okolních pozemků náletem, čímž by došlo ke znehodnocení okolních pozemků. Druhá varianta by spočívala ve vytvoření nového pozemku. Současně s ohledem na cenu geometrického plánu, který by musel být zhotoven při porovnání s cenou pozemku, není hospodárné, aby ekvivalent ceny pozemku byl investován do geometrického plánu, když je potřeba i zohlednit skutečnost, že není žádoucí drobení zemědělského půdního fondu. 1. Soud tedy shrnuje, že s ohledem na velikost podílu žalovaného má soud za to, že nemovitosti nelze reálně rozdělit tak, aby ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 1144 odst. 1 a 3 o.z. zůstaly pozemky účelně obdělávatelné, když dům a přilehlou zahradu nelze reálně rozdělit vůbec, a proto soud ve smyslu § 1143 o.z. přistoupil k vypořádání nemovitostí tak, že celou nemovitost přikázal do vlastnictví žalobce, který ji fakticky už teď spravuje a současně rozhodl o vyplacení vypořádacího podílu žalovanému. 1. Co se týká námitek žalovaného, co do vypracovaného posudku [čísl