13 C 100/2023-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 10 094 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 9 494 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 11. 12. 2021 do 12. 3. 2022 a dále v období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 bylo jeho vozidlo [registrační značka], [VIN kód] (dále také jen„ dotčené vozidlo“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. 1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 1. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 9. 5. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 4 624 Kč za dlužné období od 11. 12. 2021 do 12. 3. 2022 do 60 dnů od doručení této výzvy. Dle informace o zásilce byla tato výzva žalovanému doručena dne 10. 5. 2022. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 10. 8. 2022 a pak ještě druhou upomínkou ze dne 8. 9. 2022. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení za dané období byl žalovaný vyzván konečně též předžalobní výzvou ze dne 10. 10. 2022, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána. Dále soud zjistil, že dopisem ze dne 18. 8. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 5 170 Kč za dlužné období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 do 60 dnů od doručení této výzvy. Dle informace o zásilce byla tato výzva žalovanému doručena dne 22. 8. 2022. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení za dané období byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 23. 11. 2022 a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2023, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána. Údaje o vozidlu, kterého se všechny uvedené výzvy týkají, jsou v dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž je patrno, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců mezi 1 350 – 1 850 cm3. 1. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla:„ (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezených obdobích neměl k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti. 1. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla:„ (1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že„ (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že„ (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. g) a vztahuje se na něj sazba 47 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti celkem po dobu 202 dnů (v případě prvního období 92 dnů a v případě druhého období 110 dnů), činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 9 494 Kč. 1. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikovaná období (za každé období samostatně), a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:„ (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a„ Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč“ 1. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala z částky 4 324 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení v zákonné výši a dále z částky 5 170 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení taktéž v zákonné výši. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. 1. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 252 Kč.