13 C 182/2023-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 11 065 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 10 465 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 bylo jeho vozidlo [registrační značka], [VIN kód] (dále také jen„ dotčené vozidlo č. 1“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti a dále v období od 26. 12. 2020 do 1. 2. 2021 bylo jeho vozidlo [registrační značka], [VIN kód] (dále také jen„ dotčené vozidlo č. 2“), taktéž vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé z těchto vozidel, tedy celkem 600 Kč. Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 7. 1. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dotčené vozidlo č. 1 ve výši 7 995 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo č. 1 patří do kategorie s objemem válců mezi 1 850-2 500 cm3. Dle podacího archu byla žalovanému tato výzva odeslána téhož 7. 1. 2021. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván dalšími upomínkami ze dne 7. 6. 2022, ze dne 28. 6. 2022 a ze dne 19. 7. 2022 a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 4. 8. 2022, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne a dle výpisu ze sledování zásilky byla dodána dne 9. 8. 2022. Dopisem ze dne 22. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dotčené vozidlo č. 2 ve výši 2 770 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo č. 2 patří do kategorie s objemem válců mezi 1 850-2 500 cm3. Dle podacího archu byla tato výzva žalovanému odeslána 22. 2. 2021 a dle informace o zásilce byla pak žalovanému doručena 23. 2. 2021. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 28. 3. 2022, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2022, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne. 5. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla:„ (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl k dotčeným vozidlům, jejichž je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti. 6. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěná vozidla, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla:„ (1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že„ (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že„ (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž obě vozidla spadají do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na ně sazba 65 Kč denně. Jelikož k dotčenému vozidlu č. 1 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 123 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen za toto vozidlo žalobkyni uhradit, celkem 7 995 Kč. K dotčenému vozidlu č. 2 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 38 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný za toto vozidlo povinen žalobkyni uhradit, celkem 2 470 Kč. 7. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky za shora specifikovaná období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:„ (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a„ Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč“ Celkem tak má žalobkyně nárok na částku 600 Kč. 8. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužných částek je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala u příspěvku týkajícího se dotčeného vozidla č. 1 od 24. 3. 2021 v zákonné výši a u příspěvku týkajícího se dotčeného vozidla č. 2 od 9. 5. 2021 taktéž v zákonné výši. 9. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. 10. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 252 Kč.