13 C 308/2023-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 596 534,01 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 13. 11. 2020 smlouvu o stavebním spoření a téhož dne na základě žádosti žalovaného s ním uzavřela smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do výše 618 000 Kč (smlouva č. , hodnota, ). Meziúvěr byl žalovaným vyčerpán. Žalovaný byl povinen jednak hradit úroky z poskytnutého meziúvěru na meziúvěrový účet nejprve v měsíčních splátkách ve výši 2 008,50 Kč, od 1. 6. 2021 ve výši 2 317,50 Kč a od 1. 11. 2021 ve výši 2 729,50 Kč a dále se zavázal provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 1 700 Kč na vkladový účet stavebního spoření. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila. Splatnost celého dluhu nastala ke dni 30. 11. 2022. K uvedenému datu činila jistina vyčerpaného meziúvěru částku 596 534,01 Kč, kterou žalobkyně požadovala spolu se smluvním úrokem ve výši 5,3 % ročně z částky 596 534,01 Kč za dobu od 1. 12. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 596 534,01 Kč za dobu od 1. 12. 2022 do zaplacení. K tomu, jakým způsobem žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že zkoumala jeho příjmy a předpokládané výdaje, přitom vycházela z doloženého potvrzení o příjmu a z údajů o finanční situaci s potvrzením zaměstnavatele, žalovaný dále doložil výplatní pásky za období 7-9/2020 a výpisy z bankovního účtu. Žalobkyně tak vycházela z měsíčního průměrného příjmu žalovaného 21 003 Kč. Dále o žalovaném zjistila, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti a měl splátkové závazky ve výši 4 429,50 Kč měsíčně (včetně plánovaných z tohoto úvěru). Žalovaný sám uvedl své měsíční výdaje v částce 7 000 Kč, žalobkyně však počítala s částkou 8 732 Kč představující pravděpodobné výdaje na domácnost na jednu osobu a náklady na obživu jedné dospělé osoby. Současně žalobkyně vzala v potaz finanční rezervu ve výši 20 % čistého měsíčního příjmu. Rovněž žalobkyně žalovaného prověřila v registrech SOLUS a BRKI, z nichž zjistila, že žalovaný v době uzavření smlouvy neměl žádný závazek po splatnosti. Na základě těchto zjištění a propočtů dospěla k závěru o úvěruschopnosti žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil.3. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.4. Dne 12. 10. 2020 byla se žalovaným jakožto dlužníkem sepsána žádost o poskytnutí meziúvěru ve výši 618 000 Kč. V obsahu žádosti je jako účel úvěru zaškrtnuta možnost „koupě staršího/rodinný dům“. Jako způsob zajištění je zaškrtnuta možnost „bez zajištění“. Ohledně žalovaného je v žádosti uvedeno, že je svobodný, bydlí v nájmu/podnájmu, je od 12. 3. 2018 zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník s čistým příjmem 24 000 Kč.5. Z listiny označené jako „potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci“ ze dne 12. 10. 2020 soud zjistil (z části A), že žalovaný je od 12. 3. 2018 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, jako operátor NC na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 21 003 Kč, žalovaný nevyživuje žádnou osobu. V části B je uvedeno, že žalovanému byl poskytnut úvěr od , Anonymizováno, – refin. Kolonka nadepsaná „Další pravidelné náklady domácnosti“ je proškrtnutá. Dále je zde uvedeno prohlášení žalovaného, že jeho celkové měsíční životní náklady domácnosti včetně nákladů na bydlení dosahují částky 7 000 Kč.6. Ze společného výpisu z BRKNI a NRKI bylo zjištěno, že žalovaný měl sjednán v období od 30. 11. 2017 do 4. 12. 2018 jeden splátkový kontrakt se společností , právnická osoba, , který byl ukončen předčasně. Dále měl žalovaný v období od 8. 1. 2018 do 12. 3. 2018 povolený debet na běžném účtu, který žalovaný přečerpal. Žalovaný měl dále existující úvěr ze stavebního spoření poskytnutý žalovanou, s výší měsíční splátky 2 155 Kč, kde k doplacení zbývala částka 474 625 Kč a od května 2020 měl žalovaný odklad splátek v rámci zákonného moratoria. Konečně byla žalovanému 25. 10. 2019 odmítnuta žádost o úvěr ze stavebního spoření u , Anonymizováno, stavební spořitelny, a.s. s požadovaným úvěrovým rámcem 600 000 Kč.7. Z výplatních pásek žalovaného za období 7, 8, 9/2020 soud zjistil, že žalovanému byla v červenci 2020 vyplacena čistá měsíční mzda ve výši 25 703 Kč, v srpnu 2020 ve výši 25 927 Kč a v září 2020 ve výši 25 917 Kč.8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období 7, 8, 9/2020 soud zjistil, že žalovanému v červenci došla na účet mzda ve výši 22 912 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 9 033 Kč, v srpnu mzda ve výši 25 703 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 9 033 Kč a v září mzda ve výši 25 927 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 9 033 Kč. Dále je z těchto výpisů patrné, že žalovaný účet aktivně využíval především k platbám kartou u obchodníků, měl zřízeno šest (od září pět) trvalých příkazů, a to celkem na částku ve výši 6 053 (od září 5 039 Kč), přičemž zde není blíže specifikováno, o jaké platby se jedná, je vždy uveden pouze variabilní symbol. V červenci činily příjmy na jeho účtu 37 945 Kč a výdaje 38 658,58 Kč a zůstatek na účtu ke konci měsíce byl 700,86 Kč; v srpnu činily příjmy na jeho účtu 35 806 Kč a výdaje 36 314,14 Kč a zůstatek na účtu ke konci měsíce byl 192,72 Kč a v září činily příjmy na jeho účtu 38 560 Kč a výdaje 38 209,76 Kč a zůstatek na účtu ke konci měsíce byl 542,96 Kč. Z výpisu za měsíc srpen vyplývá, že mu na účet byla úřadem práce zaslána částka 9 033 Kč jako rodičovský příspěvek.9. V dokumentu nadepsaném slovy „kontrola příjmů“ ze dne 29. 10. 2020 je z předtištěných údajů zaškrtnuta varianta s výší nákladů na bydlení 4 872 Kč (jedna osoba v domácnosti) a nákladů na obživu 3 860 Kč (samostatná osoba), životní minimum tak činí 8 732 Kč. Dále z této listiny plyne, že měsíční výše závazků vůči žalobkyni činí 4 430 Kč (splátka aktuálního úvěrového případu), další závazky jsou vyčísleny 0 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného je zde vyčíslen částkou 21 003 Kč, po odečtení finanční rezervy ve výši 20 % z čistého příjmu pak zůstatek činí 16 802 Kč. Je zde uvedeno, že příjmy jsou dostatečné.10. Z listiny ze dne 2. 11. 2020 nazvané „Spisové zrcadlo“ plyne, že má být poskytnut meziúvěr ve výši 618 000 Kč na splacení úvěru nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb týkajících se rodinného domu a dále na údržbu a změnu rodinného domu. Počet záznamů v Black listu je uveden 99, dále jsou zde shrnuty výsledky hodnocení ukazateli Solus a BRKI, oba s výsledkem 1, u score je uvedeno 4 a závěr hodnocení zní schválit s přirážkou.11. Žalobkyně soudu předložila též náhled do svého interního systému, v němž jsou vyhodnoceny výsledky dotazů na databáze SOLUS a BRKI (hodnocení 1), počet záznamů v Black listu je uveden 99, dále je v systému k žalovanému přirazen údaj o tom, že je svobodný, jako povolání je uvedeno dělník, kolonka vzdělání obsahuje údaj středoškolské, u typu bydlení je uvedeno v nájmu/podnájmu, počet dospělých ve společné domácnosti je jeden. K žalovanému je zároveň přirazen údaj o celkovém životním minimu 8 732 Kč, v kolonce náklady dle klienta je uvedeno 7 000 Kč, v kolonce splátkové závazky je uvedeno 4 429,50 Kč, dále v kolonkách nesplátkové závazky a evidovaný příjem je uvedena číslice 0, v kolonce deklarovaný příjem je uvedena částka 21 003 Kč, stejně jako v kolonce čistý měsíční příjem. Dále je zde uvedena rezerva 20 % a v kolonce upravený měsíční příjem je uvedena částka 16 802,40 Kč.12. Soudu byl dále předložen „Plán financování“ z něhož plyne, že částka 282 000 Kč má být použita na splacení meziúvěru číslo , tel. číslo, poskytnutého žalovanou a částka 318 000 Kč na modernizaci (celkem 600 000 Kč). Byl předložen i Rozpočet na modernizaci. Žalobkyně dále předložila i Prohlášení o financování stavebních prací, Souhlas majitele nemovitosti s rekonstrukcí.13. Dne 13. 11. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o stavebním spoření č. , hodnota, za účelem financování bytové potřeby meziúvěrem/úvěrem ze stavebního spoření. Byla sjednána cílová částka 618 000 Kč.14. Dne 13. 11. 2020 pak na základě žádosti žalovaného strany uzavřely i úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , v níž se dohodly na poskytnutí úvěru a meziúvěru na splacení úvěru nebo zápůjčky použité na financování bytových potřeb týkajících se rodinného domu a na údržbu a změnu rodinného domu; celková výše úvěru ze stavebního spoření mohla být poskytnuta ve výši 401 700 Kč a celková výše meziúvěru na základě úvěrové smlouvy činila 618 000 Kč. Součástí smlouvy bylo ujednání o úrocích pro meziúvěr ve výši 5,3 % ročně, o výši splátky úroků ve výši 2 729,50 Kč měsíčně, o výši povinného měsíčního vkladu 1 700 Kč měsíčně, o výši poplatku za vedení účtu 360 Kč měsíčně a dále úroková sazba pro úvěr ze stavebního spoření ve výši 3,6 % ročně, splátka úvěru ze stavebního spoření ve výši 4 030 Kč měsíčně a ostatní náležitosti smlouvy, například následky porušení smlouvy, RPSN, změny úrokové sazby a podobně. Pro případ porušení smlouvy, kterým je zejména prodlení s platbami, bylo ujednáno právo žalobkyně od smlouvy