ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2024:4.C.276.2023.1 Datum: 2024-03-19 Předmět: o zaplacení 87 150 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""smlouva spotřebitelská""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 87 150 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 62 649 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 24 501 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 10. 2019. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 15. 10. 2019 finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 95,9 % ročně, a to v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po 4 508 Kč, splatných vždy k 17. dni měsíce. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 22. 11. 2020. Žalobkyni v důsledku neplacení splátek řádně a včas vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 60 320,79 Kč (sestávající z dlužné původní jistiny úvěru 49 399,93 Kč a z úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění ve výši 10 920,86 Kč), smluvních pokut ve výši 499 Kč (za 12. splátku, s níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů), náhradu nákladů ve výši 600 Kč, úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 230 Kč a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 60 320,79 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení, kterou žalobce požaduje datu vyhotovení žaloby v celkové výši 24 501 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 49 399,93 Kč od 24. 11. 2020 do 16. 12. 2020 ve výši 2 875,46 Kč a od 17. 12. 2020 až do zaplacení úrok ve výši 8,25 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 11. 2020 dosáhne částky 236 044 Kč.2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalované v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku a neměla u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru.3. Podáním ze dne 2. 1. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět nadále požadovala pouze zaplacení částky 26 690 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 24. 11. 2020 do zaplacení. Řízení bylo částečně zastaveno usnesením ze dne 22. 1. 2024 č. j. , spisová značka, .4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Obě strany souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.5. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.6. Účastníci podepsali dne 14. 10. 2019 návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit při sjednaném úroku ve výši 95,9 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4 508 Kč. Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit 196 704 Kč. Strany se dohodly na pojištění schopnosti žalované splácet úvěr s měsíční úhradou za pojištění ve výši 10 % ze splátky (smlouva o úvěru). Zásilka obsahující oznámení o schválení úvěru ze dne 16. 10. 2019 byla zaslána žalované a dle dodejky žalované doručena dne 18. 10. 2019. V bodě 6 smlouvy byly ujednány sankce pro případ prodlení žalované, a to smluvní pokuty, náhrada účelně vynaložených nákladů a možnost zesplatnění dlužné částky žalobkyní (smlouva o úvěru). Žalované byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru. Dále účastníci sjednali pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou za pojištění ve výši 410 Kč (příloha číslo 1 ke smlouvě o úvěru ze dne 14. 10. 2019, přihláška dob pojištění ze dne 14. 10. 2019, informační dokument o pojistném produktu).7. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr 50 000 Kč vyplacen dne 15. 10. 2019 na účet č. , Anonymizováno, . Dle karty klienta žalovaná na úvěr uhradila 24 540 Kč. Žalovaná požádala o bezúplatný odklad splátek č. 5 a 6 a po dobu odkladu neběžel smluvený úrok. Žalovaná také využila ochrannou dobou podle zákona o opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií covid-19 (oznámení žalované o využití ochranné doby, oznámení žalobce ze dne 19. 5. 2020, 13. 3. 2020 1. 4. 2020, žádost o úpravu splátkového kalendáře ze dne 12. 3. 2020, 31. 3. 2020, upravený splátkový kalendář)8. Dopisem ze dne 19. 10. 2020 a 18. 11. 2020 žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v důsledku nesplácení splátek. Dopisem ze dne 22. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných splátek a smluvní pokuty a oznámila jí zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 11. 10. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána téhož dne (přípisy a předžalobní výzva).9. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 14. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy sdělila, že je zaměstnána na dobu určitou s čistým příjmem 16 100 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 410 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) byly ohodnoceny částkou 2 000 Kč měsíčně a na 2 děti v domácnosti ve výši 3 500 Kč. Forma bydlení – pronájem. Jiné výdaje žalovaná netvrdila. Z výpisu z účtu žalované č. , Anonymizováno, vedeného u , Anonymizováno, s.a., ze dne 14. 10. 2019, soud zjistil, že žalované byla dne 11. 9. 2019 poukázána na účet žalované mzda ve výši 15 918 Kč, dne 12. 8. 2019 je evidována příchozí platba ve výši 16 564 Kč a zůstatek na stejném účtu ke dni 14. 10. 2019 činil 10 625,40 Kč (výpis z účtu žalované, historie na účtu).10. Dále byl doložen výpis žalované z NRKI v kategorii vyššího rizika, záznam z registru SOLUS, kterým žalovaná neprocházela a občanský průkaz žalované, pracovní smlouva ze dne 25. 6. 2019 na dobu určitou, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2019, v níž byla sjednána doba určitá pracovního poměru do 31. 12. 2019 a platový výměr.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 14. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit společně s úrokem ve výši 95,9 % ročně.16. Žalovaná sjednala předmětnou smlouvu v pozici chráněné strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatelku. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Daná zákonná povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.